Vnitropolitický vývoj v Černé Hoře - od konce Titovy Jugoslávie k nezávislosti

Abstract

The bachelor thesis deals with the events that led to the declaration of independence of the state of Montenegro. The aim of the thesis was to determine factors, which influenced the internal political development in Montenegro and to what extent the crisis and the disintegration of Yugoslavia, the rise and rule of Milo Đukanović, the Montenegrin-Serbian national question and the very coexistence of the two republics in one state were involved. The thesis traced the development of Montenegro from the death of Josip Broz Tito in 1980, which launched the end of the Socialist Federal Republic of Yugoslavia, to the declaration of Montenegrin independence in 2006. It turned out that the personality of Milo Đukanović and his political actions played a big role, transforming his political career from a communist prominent into a hegemon of Montenegrin politics in resistance to Serbian pressure, especially from the parties of the local leader Slobodan Milošević. The complexity of the problem, which consists primarily in the multitude of variables and the interconnectedness of events, became apparent in the search for an answer to the research question.

Předkládaná bakalářská práce se zaobírá událostmi, které vedly k vyhlášení samostatného černohorského státu. Cílem práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivnily vnitropolitický vývoj v Černé Hoře a do jaké míry se na tom projevily krize a rozpad Jugoslávie, vzestup a vláda Mila Đukanoviće, černohorsko-srbská národnostní otázka a samotná koexistence obou republik v jednom státu. Práce mapovala vývoj Černé Hory od úmrtí Josipa Broze Tita v roce 1980, která stála na začátku konce Socialistické federativní republiky Jugoslávie po vyhlášení nezávislosti Černé Hory v roce 2006. Ukázalo se, že velkou roli sehrála osobnost Mila Đukanoviće a jeho politické kroky, proměnu jeho politické kariéry z komunistického prominenta v hegemona černohorské politiky v rezistenci proti srbskému nátlaku, především stran tamního vůdce Slobodana Miloševiće. Při hledání odpovědi na výzkumnou otázku se ukázala komplexnost tohoto problému, který spočívá především v množství proměnných a v provázanosti jednotlivých událostí.