Hydrogeologický charakter vybraných prostředí hardrock a doplňování podzemní vody v osídlených oblastech

Abstract

The purpose of this thesis is to adress the hydrogeology of hard-rock environment and groundwater recharge in urban areas. The theoretical part describes hydrogeology character of granite and ophiolite rock environment with emphasis on features such as transmissivity, storativity and hydraulic conductivity that corresponds to the fissuring of the rock environment. It is clear that fault tectonics is the most important factor that influence the hydraulic conductivity. Storativity, on the other hand, is most affected by fissured systems. Ophiolites are a more significant water supply aquifer than granites in terms of storativity. This thesis also describes groundwater recharge in urban areas and not only from precipitation but also through surface water reservoirs, leaks from pipeline network and by import of water from surrounding watershed. Practical part compares values of precipitation from 2013 to 2022 from four ČHMU stations. It compares PET (Potential evapotranspiration), API (antecendant precipitation index) values and their difference. Subsequently, in the practical part, the normalized relative groundwater recharge from the measured values of the well level is compared with the flow rate at all monitored locations and it is evaluated whether the time course of the recharge according to the...

Náplní této práce je věnovat se hydrogeologické charakteristice prostředí hard-rock se zaměřením na doplňování podzemní vody v obydlených oblastech. Teoretická část popisuje hydrogeologický charakter granitového a ofiolitového horninového prostředí s důrazem na vlastnosti jako jsou transmisivita, zásobnost a hydraulická vodivost, která odpovídá rozpukání horninového prostředí. Je zřejmé, že zlomová tektonika je nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím hydraulickou vodivost. Oproti tomu storativita je nejvíce ovlivněna puklinovými systémy. Ofiolity ve srovnání s granity jsou z hlediska storativity významnějším kolektorem pro zásobování vodou. Práce dále popisuje doplňování podzemní vody v obydlených oblastech, a to nejen ze srážek, ale i z dotace prostřednictvím influkce z povrchových rezervoárů vody, únikům vody z potrubních sítí a importem vody z okolních povodí. Praktická část porovnává data úhrnů srážek za období 2013 až 2022, získaných ze čtyř stanic ČHMÚ. Porovnávají se hodnoty PET (potenciální evapotranspirace), API (Index předcházejících srážek) a jejich rozdíl. Následně se v praktické části srovnává normalizovaná relativní dotace podzemní vody z měřených hodnot hladiny studny v osídlené oblasti s průtokem na všech sledovaných místech a vyhodnocuje, zdali je časový průběh dotace podle hladiny...