Úhlové diskordance z pohledu strukturní geologie

Abstract

Spatial relations between rock layers which are not stratigraphically, structurally, sedimentologically or paleontologically coherent are called unconformities. To be exact we refer to a plane localised between two unconformably deposited layers. This plane is also supposed to serve as a marker of processes which lead to a complete change of an environment on a regional scale at least. This thesis is devoted to a brief history of the recognition of unconformities, formation of unconformities by erosion agents and finally their classification and importance in structural geology. Particularly it focuses on angular unconformities for their easier identification in the field and at the same time for having fundamental tectonic significance. Angular unconformities represent important types of surfaces, because they are used to identify orogenic events, especially when polyphase deformation history is recorded by older strata (deposited beneath unconformity) as opposed to a simpler record of younger ones. Erosion is essentially related to unconformable surfaces as it creates new depositional areas (reliefs) for younger rock layers. For the purposes in this thesis we divide unconformities to "true" and "false". The "true" angular unconformities correspond to an orogenic event, while the "false" angular...

Vztah mezi vrstvami hornin, které na sebe stratigraficky, strukturně, sedimentárně nebo paleontologicky vzájemně nenavazují, se označuje jako diskordance. Konkrétně tímto označením poukazujeme na plochu, která mezi jednotlivými nesouhlasně uloženými vrstvami hornin je přítomna. Rovněž má odkazovat na procesy, jež vedly ke změně celkového prostředí minimálně regionálního měřítka. Tato rešeršní práce se věnuje stručné historii o zavedení termínu diskordance, vzniku diskordantních ploch působením erozních činitelů, jejich klasifikaci a důležitosti diskordancí z pohledu strukturní geologie. Věnuje se zejména úhlovým diskordancím, které jsou v terénu považovány za snadno identifikovatelné a zároveň nesou zcela zásadní tektonický význam. Úhlové diskordance představují důležité povrchy při identifikaci orogenních událostí, jelikož poukazují na vícegenerační deformační minulost vrstev starších (uložených pod diskordantním povrchem) na rozdíl od vrstev mladších. K charakteristikám diskordancí neodmyslitelně patří eroze. Ta vytváří reliéfy, jež slouží jako nové úložné plochy pro mladší vrstvy hornin. V textu zavádím pojmy pravá a nepravá úhlová diskordance. Pravá skutečně odkazuje na orogenní událost, zatímco nepravá orogenní událost nezaznamenává. Přítomnost samotného erozního povrchu na výchoze neznamená,...