Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí

Abstract

Heart failure (HF) has been considered to be one of the biggest challenges in modern medicine. As a leading cause of mortality in industrialised countries, it is vital to understand the disease properly. Heart failure with preserved ejection fraction (HFpEF) represents approximately half of all HF cases. Even though it has been studied a lot recently, little we know about the pathophysiology and the treatment of this complex syndrome. Not only does it affect heart function, but also damage can be caused in other organs such as lungs, kidneys, skeletal muscle etc. It used to be called a diastolic heart failure, because in this syndrome the heart is unable to stretch, relax and fill properly during diastole causing a diastolic dysfunction. In addition, HFpEF is often associated with other diseases that can worsen the patients' outcomes, such as hypertension, diabetes mellitus type 2. obesity, chronic kidney disease, pulmonary hypertension etc. This link to other diseases (comorbidities) can complicate the treatment because of a great heterogeneity between patients with HFpEF. The need for specific treatment pathways for each patient's phenotype is the main drive for searching for adequate suiting animal models in research. In the first half, this work provides a comprehensive overview of HFpEF,...

Srdeční selhání (HF) je považováno za jednu z největších výzev současné medicíny. Jelikož se jedná o hlavní příčinu úmrtnosti ve vyspělých státech světa, je naprosto zásadní porozumět tomuto onemocnění. Srdeční selhání se zachovalou ejekční frakcí (HFpEF) představuje polovinu případů HF. Přestože byla tomuto onemocnění v posledních letech věnována značná pozornost, stále o jeho patofyziologii a způsobech léčby víme málo. Nejen že dochází u tohoto syndromu k poškození funkce srdce, ale zároveň může poškodit i ostatní orgány jako plíce, ledviny, kosterní svalstvo atd. Dříve se toto onemocnění nazývalo diastolické srdeční selhání, neboť v jeho důsledku dochází k narušení schopnosti srdce relaxovat a plnit se během diastoly, tedy dochází k rozvoji diastolické dysfunkce. Pro HFpEF je typická přítomnost doprovodných onemocnění (komorbidit), které mohou výrazně zhoršit průběh onemocnění. Mezi takové komorbidity patří hypertenze, diabetes mellitus 2. typu, obezita, chronické selhání ledvin, plicní hypertenze atd. Toto spojení s dalšími onemocněními komplikuje léčbu kvůli vysoké heterogenitě pacientů s HFpEF. Potřeba specifické léčby pro každou skupinu pacientů si žádá i dostatečně kompatibilní animální modely ve výzkumu. Tato práce se v první polovině věnuje shrnutí HFpEF včetně patofyziologie, diagnózy a...