South Sudan's border formation process: the case of Abyei

Abstract

The Sudan-South Sudan boundary has been the flashpoint of long-standing disputes between the two states. The most volatile area, however, is the oil-rich territory of Abyei. In the complexity of the localized zone, it is not only oil that forms the basis for the intractability of the two state's territorial disputes. This thesis aims to apply a newly developed theory of boundary formation that conveys broad insights into the possible drivers and factors of the border's state, not only in its technical definition. To this end, the thesis monitors some of the most influential factors compared across chronological periods. In such a mechanism, the thesis concretizes the state of the frontier by the selected structuralist theory. The extract further suggests a bidirectional relationship between the influence of state apparatus and border populations on the final borderwork. Therefore, the reflexivity of the population equally contributes to the border's state. This result demonstrates the theoretical model's broad applicability and a multidisciplinary explanation of the local border dispute fixation. Despite the limited scope, and hence the casual relationships examined, the thesis contributes to the debate on the stimulus for Abyei's territorial boundary tensions to some extent.

Hranice mezi Súdánem a Jižním Súdánem je jedním z ohnisek dlouhodobých sporů mezi oběma státy. Nejbouřlivější je však území Abyei bohaté na ropu, která je spouštěčem územních sporů v této oblasti. I proto je cílem této práce aplikovat nově vytvořenou teorii o vzniku hranic, která zprostředkovává široký pohled na možné spouštěče a faktory jejího stavu, a to nejen v jejím technickém vymezení. Za tímto účelem práce sleduje některé nejvýraznější aspekty, které porovnává napříč obdobími v chronologickém časovém sledu. Tento mechanismus práce konkretizuje stav hranice v souladu se zvolenou strukturalistickou teorií. Výsledek blíže naznačuje, že existuje obousměrný vztah mezi vlivem státních aktérů a obyvatelstva pohraničí na finální funkci hranice. Vnímání obyvatelstva se tedy stejnou mírou podílí na stavu hranice. Tento výsledek dokládá širokou aplikovatelnost teoretického modelu spolu s multidisciplinárním vysvětlením lokální fixace hraničních sporů. Navzdory limitovanému rozsahu, a tedy i zkoumaným kauzálním vztahům, práce do jisté míry přispívá k debatě o příčinách napětí území Abyei.