Ekonomická a veřejná diplomacie Číny a Taiwanu v zemích Střední Ameriky

Abstract

This thesis is concerned with the topic of the Sino-Taiwanese diplomatic struggle in Central America. Specifically, it analyses 4 countries, El Salvador, Honduras, Nicaragua and Panama, which abandoned their longstanding relations with Taiwan in order to establish relations with China between 2017-2023. The work aims to find out, whether the reasons for these diplomatic switches were purely economic, or if non-economic motivations played a role as well. The main analytical section of the work consists of 4 case-studies, which analyze the relevant motivations behind the switches. In conclusion, the author finds out that economic motivations played a major role in all cases. At the same time, however, there was at least one other non-economic motivation observed in every case. Specifically, in every case we can observe power related motivations aiming to maximize strategic power of the respective country and at the same time limit the influence of the US in the region. In two cases ideological motivations in the form of ideological closeness of the domestic government with the Chinese Communist Party were uncovered. Finally, in two cases motivations regarding domestic politics and election campaigns were detected.

Tato práce se zabývá tématem čínsko-taiwanského diplomatického soupeření ve Střední Americe. Konkrétně se soustředí na 4 státy, Honduras, Nikaraguu, Panamu a Salvador, které mezi lety 2017-2023 opustily diplomatické vztahy s Taiwanem a místo toho nově uznaly Čínu. Práce se snaží zjistit, zda důvody pro tyto diplomatické změny byly čistě ekonomické v podobě čínské dolarové diplomacie, nebo zda roli hrály i neekonomické motivace. Analytická sekce práce se skládá ze čtyř případových studií, ve kterých jsou zkoumány relevantní motivace. Autor dochází k závěru, že ekonomické motivace hrály roli (často klíčovou) ve všech zkoumaných případech. Zároveň ale bylo možné ve všech případech detekovat alespoň jednu další neekonomickou motivaci, která změnu ovlivnila. Konkrétně byly ve všech případech zjištěny mocenské motivace spojené se strategickými ambicemi v regionu a snahou limitovat vliv USA. Ve dvou případech byly detekovány také ideologické motivace, v podobě spřízněnosti domácí vlády s Komunistickou stranou Číny. V dalších dvou případech byly pozorovány vnitropolitické motivace, spojené s volbami.