Structural evolution and U/Pb dating of the Hammar Domain (East-African Orogeny)

Abstract

in English Studied parts of the Hammar Domain and Adola-Moyale Belt is situated at the junction of the Arabian Nubian Shield (ANS) and Mozambique Belt (MB) as a crucial area where to study the overall imprint of the East-African Orogeny in Ethiopia. Based on detailed field geological mapping, morphotectonic analysis of Digital Elevation Model, detailed structural analysis and U/Pb dating results of biotite orthogneiss from the Hammar Domain the overall tectonic evolution associated with the East-African Orogeny is interpreted. The structural evolution of the northern Hammar Domain and northwestern tip of the Adola- Moyale Belt could be defined into four deformation phases D1 to D4 resulted in origin of: (a) Relict compositional banding (S1) of flat-lying orientation defining the primary contacts of high- to medium grade lithologies, (b) superimposed steeply to moderately dipping ~N-S to ~NW-SE trending compressional foliation (S2) due to a regional ~E-W oriented compression and (c) later sub-horizontal to gently NW dipping foliation (S3) associated with well-developed NW plunging lineation. Furthermore, the localized tectonic activity was concentrated in form of narrow brittle-ductile to brittle ~N-S to ~NW-SE trending shear zones, commonly accompanied by hydrothermal mineralization. New...

(v českém jazyce) Studované části hammarské domény a pásu Adola-Moyale se nachází na pomezí Arabsko- núbijského štítu (ANS) a mosambického pásu (MB). Jedná se o důležité oblasti kde lze studovat záznam východoafrických orogenenních procesů v Etiopii. Na základě podrobného terénního geologického mapování, morfotektonické analýzy digitálního modelu reliéfu, strukturní analýzy a výsledků U/Pb datování biotitické ortoruly z hammarské domény byl interpretován celkový tektonický vývoj oblasti spojený s východoafrickou orogenní fází. Výsledky morfotektonické analýzy digitálního modelu reliéfu reprezentují jak širší spektrum zlomových struktur, které byly aktivní od období neoproterozoika až po součastnost, tak i výrazná litologická rozhraní. Strukturní vývoj severní části hammarské domény a severozápadní části pásu Adola-Moyale lze definovat ve čtyřech deformačních fází D1 až D4, jehož výsledkem je: (a) tvorba reliktního kompozičního páskování (S1), které definuje primární litologické kontakty, (b) superponovaná strmě orientovaná kompresní foliace (S2) s-j. až sz-jv. průběhu, jejíž vznik je důsledkem regionální ~V-Z orientované komprese a (c) superpozice subhorizontální až mírně k ~SZ updající foliace (S3) s výraznými lineacemi. Dále, lokalizovaná tektonická aktivita byla koncentrována ve formě úzkých...