Molekulární a genomické metody využívané pro studium hybridizace u rodu Aspergillus a dalších hub

Abstract

Interpecies hybridization is being studied since the first half of 20. century, when it was described based on phenotypical traits on plant model. Study of this process was historically centred around botanical studies, while its importance in mycology is just being uncovered in recent years. Introgression is a phenomenon that can occur when hybrid backcrosses with one of the parental species. Based on recent studies it is apparent that hybridization played its role in evolution of MAT locus genes of Neurospora, transfer of adaptive traits with Ophiostoma species (invasive pathogen of elm trees). Within Aspergillus family hybridization was described both on intraspecific and interspecific level. More detailed study of this process and improving of used methods could potentially help in clinical application by uncovering adaptive genes responsible for resistance towards antimycotics, higher virulence and other traits.

Mezidruhová hybridizace je zájmem studia již od první poloviny 20. století, kdy byla popsána na základě fenotypových projevů pro rostlinný model. Studium tohoto procesu je historicky předmětem botanických studií, zatímco jeho význam v říši hub je popisován až v současné době. Zpětným křížením rodičů s hybridy může dojít k procesu introgrese, horizontálnímu přenosu genetické informace mezi původními druhy. Z několika doposud prozkoumaných případů je prokázáno, že hybridizace sehrála roli například v evoluci MAT genů rodu Neurospora, dále stojí za přenosem adaptivních genů mezi zástupci rodu Ophiostoma (invazní původce onemocnění jilmů). V rámci rodu Aspergillus dochází k hybridizaci na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni. Podrobnější studium hybridizace a zdokonalení metod jejího studia může například v klinické aplikaci pomoci odhalit šíření adaptivních genů zodpovědných například za rezistenci vůči antimykotikům, vyšší virulenci a jiné vlastnosti.