Historické hranice jako faktor ovlivňující sociogeografickou diferenciaci - příklad Česka a Polska

Abstract

Historical border is any national or administrative boundary that has disappeared in the past. These boundaries are often still visible in the landscape, e.g., physically in the form of boundary stones. However, sometimes these boundaries have an impact in the socio-economic environment, long decades and sometimes centuries after their function have ceased. They are a common phenomenon in Europe where boundary changes have been frequent, especially in Poland and Ukraine. The aim of this thesis is to measure the effect of historical borders on contemporary spatial differentiation of socio-economic phenomena using the example of Czechia and Poland, focusing on the border of the Protectorate of Bohemia and Moravia in Czechia and the borders of European powers after the so-called third partition of Poland. It was examined on which sections of which types of borders the effect is most visible, on which types of spatial phenomena the historical borders have the greatest impact, and how the strength of the border effect and the spatial distribution of socio-economic phenomena have changed over the last 20 years. It was found that after 2011, the effect of historical borders in both Czechia and Poland is weakening, especially in demographic indicators, as the former German territories of both countries no...

Historická hranice je každá státní nebo administrativní hranice, která v minulosti zanikla. Tyto hranice jsou mnohdy stále viditelné v krajině, např. fyzicky v podobě hraničních kamenů. Někdy ale tyto hranice mají dopad v socioekonomickém prostředí, a to dlouhá desetiletí a někdy i staletí po zániku jejich funkce. Častým jevem jsou v Evropě, kde docházelo k častým změnám hranic, zejména v Polsku a na Ukrajině. Cílem diplomové práce je změřit efekt historických hranic na současnou prostorovou diferenciaci socioekonomických jevů na příkladu Česka a Polska, se zaměřením na hranici Protektorátu Čechy a Morava v Česku a na hranice evropských mocností po tzv. třetím dělení Polska. Bylo zkoumáno, na kterých úsecích jakých druhů hranic je efekt nejvíce viditelný, na jaké druhy prostorových jevů mají historické hranice největší dopad a jak se síla hraničního efektu a prostorové rozložení socioekonomických jevů mění v posledních 20 letech. Bylo zjištěno, že po roce 2011 efekt historických hranic v Česku i Polsku slábne, především v demografických ukazatelích, kdy bývalá německá území obou zemí již nemají relativně mladou populaci. Dále se ukázalo, že v Polsku strmé změny hodnot ukazatelů podél historických hranic mnohdy nahrazují plynulejší přechody ve výši hodnot daných proměnných při zachování původního...