Pluralita fotobiontů ve stélkách lišejníků

Abstract

Photobiont plurality refers to the presence of multiple photobionts within a single lichen thallus. This phenomenon was described at the end of the last century but has received deeper attention in the last decade. The available literature on this topic is limited. This bachelor thesis summarizes all the important findings published on plurality to date. The most common photobionts coexisting in a thallus are algae of the genus Trebouxia, but other algae and cyanobacteria more or less phylogenetically related may also coexist together. Thallus with multiple photobionts is formed either at the beginning by the association of hyphae with several photobionts at once (horizontal transport) or by the acquisition of additional photobionts during life (vertical transport). The most important factors affecting the cooccurrence of multiple photobionts in a single thallus are probably the specificity and selectivity of mycobionts and local environmental conditions. The plurality of photobionts has been found in more than fifty lichen species. Many important findings have been described in a model lichen Ramalina farinacea. Its coexisting photobionts differ in responses to several environmental, mostly stress conditions, suggesting that the presence of multiple photobionts in a thallus may provide an...

Pluralita fotobiontů označuje výskyt více fotobiontů uvnitř jediné stélky lišejníku. Tento fenomén byl popsán již na konci minulého století, ale hlubší pozornosti se mu dostalo až v poslední dekádě. I přesto je však množství dostupné literatury na toto téma omezené. V této bakalářské práci shrnuji veškeré důležité poznatky, které byly do dnešního dne o pluralitě fotobiontů publikovány. Nejčastějšími fotobionty žijícími spolu v jedné stélce jsou řasy rodu Trebouxia, ale koexistovat spolu mohou i jiné řasy a sinice více či méně fylogeneticky příbuzné. Pluralitní stélka vzniká buď na počátku lichenizace asociací hyfy s několika fotobionty najednou (horizontální přenos) nebo získáváním doplňkových fotobiontů v průběhu života (vertikální přenos). Nejzásadnějšími faktory ovlivňujícími výskyt více fotobiontů ve stélce jsou pravděpodobně specificita a selektivita mykobiontů a lokální podmínky prostředí. Pluralita fotobiontů byla objevena u více než padesáti druhů lišejníků. Mnoho důležitých poznatků bylo popsáno na modelovém lišejníku Ramalina farinacea. Jeho koexistující fotobionti se liší v reakcích na různé, především stresové podmínky prostředí. Z toho vyplývá, že přítomnost více různých fotobiontů ve stélce může přinášet výhodu pro osidlování nových stanovišť a může být podstatná pro přežití na...