Mechanisms and time scales of formation of ribbon continents

Abstract

Koncept lineárních mikrokontinentů (v angličtině "ribbon continents") se v literatuře objevil v 80. letech minulého století, většina výzkumů se však soustředila na jejich akreci a kolizi s kontinentálními okraji. Naopak iniciální fáze jejich vývoje a podmínky jejich vzniku jsou do značné míry stále neobjasněny. Tato disertační práce se zaměřuje na vznik lineárních mikrokontinentů na příkladu teránů, které se odtrhly od původního avalonsko-kadomského orogenního pásma na severním okraji Gondwany během mladšího neoproterozoika až spodního ordoviku. Data získaná v této disertační práci pochází ze tří různých částí Českého masivu, které reprezentují různá stádia iniciální extenze a vzniku mikrodesek a rovněž reprezentují různé krustální úrovně: (1) kdyňský pluton v jihozápadní části tepelsko-barrandienské jednotky, (2) příbramsko-jinecká pánev v její centrální části a (3) metagranity a ortoruly v moldanubické jednotce. tyto různé jednotky byly zkoumány pomocí různých terénních a analytických metod, jež zahrnovaly strukturní mapování, stratigrafickou a sedimentologickou analýzu a zejména anizotropii magnetické susceptibility (AMS) doplněnou termomagnetickými analýzami. Metagranity a ortoruly byly datovány pomocí metody U-Pb na zirkonech metodou ICP-MS. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. (1)...

Investigation into the ribbon continents has started since the 1980s; however, most studies focued on oceanic closure phase, involving the subduction, accretion, and collision. The formation of ribbon continents has received little attention, perhaps because it has less recent examples. This thesis is designed to address several possible scenarios for the formation of ribbon continent by investigating the tectonics, magmatism, and sedimentation of the former Avalonian-Cadomian belt during the break-up of the peri-Gondwana terranes and transition from the active- to passive-margin settings. The data originated from three different locations within the Bohemian Massif, the Czech Republic, which can also be viewed as a Cambro- Ordovician crustal evolution from the lower crust to the surface level: (1) intermediate to felsic of the Kdyně pluton in the Plzeň region, (2) the continental Příbram-Jince basin in the Central Bohemian region, and (3) metagranites and granitic orthogneisses of the Moldanubian zone in Pardubice and Vysočina regions. The methods used involve the integration of structural mapping, microstructural analysis, stratigraphic and sedimentological analysis, and in particular the anisotropy of magnetic susceptibility (AMS) accompanied by an examination of magnetic mineralogy using...