Lukostřelba v čínském starověku

Abstract

Bakalářská práce se věnuje společenskému a rituálnímu významu lukostřelby - se zohledněním její vojenské role - v čínském starověku. Těžiště práce spočívá v období Letopisů (770-453 př. n. l.) a následujícím období Válčících států (453-221 př. n. l.), přičemž práce popisuje vývoj pojetí lukostřelby, který je spojený s velkými společenskými a politickými změnami v těchto dvou obdobích. Tyto změny taktéž souvisely i s proměnou způsobu boje a obecnějším rozšířením vojenské povinnosti, které se také promítly do funkce a statusu lukostřelby. Za tímto účelem je v práci využito sekundární literatury v čínštině i západních jazycích, stejně jako prameny zahrnující texty historiografické, ritualistické i legislativní. Klíčová slova: Starověká Čína, lukostřelba, lukostřelecké rituály, Sheyi, Liji, násilí, proměna společnosti, Norbert Elias

The bachelor's thesis focuses on the social and ritual significance of archery - taking into account its military role - in ancient China. The focus of the thesis lies in the Spring and Autumn period (770-453 BC) and the subsequent Warring States period (453-221 BC), and the thesis describes the evolution of the concept of archery, which is linked to the major social and political changes in these two periods. These changes were also related to the transformation of the way of warfare and the more general expansion of military duty, which were also reflected in the function and status of archery. For this purpose, the thesis makes use of secondary literature in both Chinese and Western languages, as well as sources including historiographical, ritualistic, and legislative texts. Key words: Early China, archery, archery rituals, Sheyi, Liji, violence, transformation of society, Norbert Elias