Implementace konceptu FabLab do formální výuky středních škol

Abstract

(česky): Tato práce se zaměřuje na možnosti implementace konceptu Fab Labů do prostřední českých středních škol. V první části definuje Fab Laby jako digitální dílny vycházející z komunitního prostředí makerspacu, resp. hackerspacu a zároveň zapojené do celosvětové sítě. Dále popisuje maker hnutí a jeho specifika, která se do Fab Labů propisují. Práce shrnuje vzdělávací přínosy spojené s prostředím Fab Labů a zabývá se didaktickými metodami, jež jsou v nich realizovány. Jejich soubor označuje je jako makerský přístup. V další části jsou shrnuty globální vzdělávací cíle definované mezinárodními organizacemi a také specifika a strategické inovace českého vzdělávacího systému. Výzkumná část získává data skrze polostrukturované rozhovory vedené s pedagogy, lektory a řediteli, kteří působí v prostředí středních škol. Z analýzy těchto dat vyplývá, že Fab Laby je možné implementovat. Překážkou je především nedostatečná kapacita a motivace pedagogů, a také chybějící finance. Role ředitele se v celém procesu ukazuje jako nejzásadnější. Ve Fab Labech ve školách vzniká tzv. třetí prostor, v němž se prolínají prvky formálního a neformálního prostředí a formuje se komunita. Ta má rozhodující dopad na to, do jaké míry se jinak velký vzdělávací potenciál Fab Labů podaří naplnit. Abstract (in English): This paper...

(česky): Tato práce se zaměřuje na možnosti implementace konceptu Fab Labů do prostřední českých středních škol. V první části definuje Fab Laby jako digitální dílny vycházející z komunitního prostředí makerspacu, resp. hackerspacu a zároveň zapojené do celosvětové sítě. Dále popisuje maker hnutí a jeho specifika, která se do Fab Labů propisují. Práce shrnuje vzdělávací přínosy spojené s prostředím Fab Labů a zabývá se didaktickými metodami, jež jsou v nich realizovány. Jejich soubor označuje je jako makerský přístup. V další části jsou shrnuty globální vzdělávací cíle definované mezinárodními organizacemi a také specifika a strategické inovace českého vzdělávacího systému. Výzkumná část získává data skrze polostrukturované rozhovory vedené s pedagogy, lektory a řediteli, kteří působí v prostředí středních škol. Z analýzy těchto dat vyplývá, že Fab Laby je možné implementovat. Překážkou je především nedostatečná kapacita a motivace pedagogů, a také chybějící finance. Role ředitele se v celém procesu ukazuje jako nejzásadnější. Ve Fab Labech ve školách vzniká tzv. třetí prostor, v němž se prolínají prvky formálního a neformálního prostředí a formuje se komunita. Ta má rozhodující dopad na to, do jaké míry se jinak velký vzdělávací potenciál Fab Labů podaří naplnit. Abstract (in English): This paper...