Přítomnost "desaparecidos" v exilové poezii Juana Gelmana

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá přítomností desaparecidos v exilové poezii argentinského básníka Juana Gelmana, konkrétně ve sbírce Otevřený dopis (Carta abierta). Cílem práce je ukázat, jakým způsobem básník pracuje s obrazem svého syna, který zmizel během argentinské diktatury mezi lety 1976 a 1983. Je přitom bráno v potaz úzké sepětí autobiografických zkušeností Juana Gelmana a jeho poezie. Protože básník napsal Otevřený dopis v exilu, je tato sbírka v práci uvedena do typologické souvislosti s exilovou poezií obecně. Při interpretaci jednotlivých básní je kladen důraz na Gelmanovy experimentální jazykové postupy a návratné motivy související se synovým zmizením a láskou a bolestí otce. Zvláštní pozornost je věnována také tématu paměti. Diplomová práce ukazuje, že Gelmanova poezie brání zapomnění na zločiny spáchané v průběhu vojenského diktátorského režimu a připomíná, proč je třeba pokračovat v boji za lidskost a spravedlnost.

This thesis explores the presence of desaparecidos in the exile poetry of Argentine poet Juan Gelman, specifically in his collection Open Letter (Carta abierta). The aim of the thesis is to show how the poet works with the image of his son, who disappeared during the Argentine dictatorship between 1976 and 1983. In doing so, the close connection between Juan Gelman's autobiographical experiences and his poetry is considered. Because the poet wrote Open Letter in exile, the thesis places this collection in a typological context with exile poetry in general. In the interpretation of individual poems, emphasis is placed on Gelman's experimental language techniques and recurring motifs related to his son's disappearance, as well as the love and pain of the father. Special attention is also paid to the theme of memory. This thesis shows that Gelman's poetry prevents the forgetting of the crimes committed during the military dictatorship and reminds us why the struggle for humanity and justice must continue.