The Changes of Church Communication in the Third Millennium: The Reform of Vatican Media and its Impacts in the Period of the Credibility Crisis

Abstract

This thesis explores a specific part of the contemporary Church communication area: the Vatican media reform that started in 2015, two years after the appointment of Pope Francis, as a part of the gradual reform of the whole Roman Curia. The aim of this still unfinished media reform is to make Vatican media (radio, TV, press office, news website Vatican News etc.) more technologically and financially effective, to share the message of Pope Francis through the most modern communication channels, to employ more laymen instead of clerics (in 2018 prefect Paolo Ruffini became the first layperson who ever led the Vatican dicastery), and to give voice to the local Church in the world. The many shifts included media unification, convergence, digitization, employing social media and a more reciprocal relationship with the public. Nevertheless, the secondary aim of the reform was to transform Vatican media into more transparent, trustworthy, and reliable source of information about the Church and the faith - especially in this era of a "credibility crisis" caused by the abuse of authority, power, conscience and sexual abuse of minors and vulnerable adults. The thesis proves that the reform has, apart from the obvious technological money-sparing face, also a content face - e.g., the aim to restore its...

Tato práce se zabývá specifickou oblastí současné církevní komunikace: vatikánskou mediální reformou, která začala v roce 2015, dva roky po jmenování papeže Františka, jako součást postupné reformy celé římské kurie. Cílem této dosud nedokončené mediální reformy je zefektivnit technologicky a finančně vatikánská média (rozhlas, televizi, tiskovou kancelář, zpravodajský web Vatican News atd.), šířit poselství papeže Františka prostřednictvím nejmodernějších komunikačních kanálů, zaměstnávat více laiků namísto duchovních (prefekt Paolo Ruffini se roku 2018 stal prvním laikem, který kdy vedl vatikánský úřad) a dát hlas místním církvím ve světě. K mnoha posunům patřilo sjednocení médií, konvergence, digitalizace, využívání sociálních médií a více reciproční vztah s veřejností. Nicméně sekundárním cílem reformy bylo proměnit vatikánská média v transparentnější, důvěryhodnější a spolehlivější zdroj informací o církvi a víře - zejména v době "krize důvěryhodnosti" způsobené zneužíváním autority, moci, svědomí a sexuálním zneužíváním nezletilých a zranitelných dospělých. Práce dokládá, že reforma má kromě zjevné technologické stránky také tu obsahovou - např. cíl obnovit svou legitimitu a odpovědnost častějším a profesionálnějším medializováním tématu zneužívání jakéhokoli druhu. Polostrukturované...