Práce a hodnota. Karl Marx ve světle fenomenologie života

Abstract

The doctoral thesis examines the concepts of labour and value which we attempt to contain by means of phenomenological interpretation of alienation, brought forward by french philosopher Michel Henry in his two-part book about Marx, written in the 1970s. The challenge of such a project results naturally both from the extent and from fragmentary nature of Marx's own work. Our intention to understand Marx's thinking in the unity of its diversity is at first sight reflected in fact that we try to follow its evolution step by step from its early stages to the late phase, in other words from the problems of labour in terms of critic of the reality of alienation to the economic nature of evaluation of value. Nevertheless, we do have reason to hope that beyond this formalistic approach we would have found hidden, so to say profound sens, which should appear by devoloping different forms of the concept of alienation. By the examination of Marx's work we proceed from the assumption that the concept of alienation claims the role of inner bond that holds his whole work together, thus the methods of young and late Marx, in spite of particular changes, complement and support each other because, at the and of the day, they grow up from the same basis: the critic of the alienation of life as such. Keywords...

Předmětem disertační práce jsou pojmy práce a hodnoty na půdorysu fenomenologické interpretace odcizení, jak ji ve své dvoudílné knize o Marxovi - v sedmdesátých letech 20. století - předložil francouzský filosof Michel Henry. Výzva, již s sebou takovýto projekt implicitně přináší, vyplývá přirozeně jak z šíře, tak z neucelené povahy samotného Marxova díla. Náš záměr uchopit Marxovo myšlení v jednotě jeho rozmanitosti se přitom na první pohled zračí ve skutečnosti, že jeho vývoj sledujeme kontinuálně od rané fáze až po dílo pozdní, totiž od problematiky práce na pozadí kritiky odcizení skutečnosti k ekonomické povaze zhodnocování hodnoty. Za tímto formálním postupem však prosvítá hlubší smysl, který bychom chtěli nechat vystoupit na povrch rozvíjením zvláštních forem odcizení. Při zkoumání Marxova díla totiž vycházíme z předpokladu, že pojem odcizení si nárokuje roli pojítka, které drží celé jeho myšlení pohromadě, že metodologie mladého a pozdního Marxe se, navzdory různým dílčím změnám, vzájemně doplňují a podpírají, poněvadž vposled vyrůstají z téhož základu: z kritiky odcizení života jako takového. Klíčová slova práce, hodnota, fenomenologie, odcizení, ideologie, genealogie, třídy, vlastnictví, směna