Pojmové znaky autorského díla ve světle judikatury

Abstract

Conceptual characteristics of a copyrighted work in the light of case law The diploma thesis deals with the analysis of the conceptual characteristics of a copyrighted work enshrined in Article 2 Section 1 of the Copyright Act (the so-called general clause) and it deals with the analysis of other associated provisions necessary for the correct identification of a copyrighted work. The general clause represents a key provision of copyright law and forms an imaginary gateway to the regime (rights and obligations) of the Copyright Act. The goal was to analyze individual conceptual characteristics and evaluate them in terms of abstractness and clarity. Given that the conceptual characteristics are vaguely defined in the law, they were described using the judicial interpretation of Czech courts and the Court of Justice of the European Union, as well as doctrinal interpretation. The acquired knowledge was applied to specific cases, problematic aspects of conceptual characteristics that occur in practice and that could be improved de lege ferenda were also determined. The analysis of conceptual characteristics in the light of case law (jurisprudence) shows that the courts and doctrine interpret the conceptual characteristics relatively consistently, however, the main inconsistency can be found in the...

Pojmové znaky autorského díla ve světle judikatury Diplomová práce se zabývá analýzou pojmových znaků autorského díla zakotvených v ustanovení § 2 odst. 1 autorského zákona (tzv. generální klauzuli) a analýzou dalších přidružených ustanovení nezbytných pro správnou identifikaci autorského díla. Generální klauzule představuje klíčové ustanovení autorského práva a tvoří pomyslnou bránu do režimu (práv a povinností) podle autorského zákona. Cílem bylo analyzovat jednotlivé pojmové znaky a zhodnotit je z hlediska abstraktnosti a srozumitelnosti. Vzhledem k tomu, že pojmové znaky jsou v zákoně vymezeny neurčitě, byly popsány s pomocí soudního výkladu českých soudů a Soudního dvora Evropské unie a také doktrinálního výkladu. Získané znalosti byly aplikovány na konkrétní případy a taktéž byly určeny problematické aspekty pojmových znaků, které se v praxi vyskytují a de lege ferenda by se mohly vylepšit. Analýza pojmových znaků ve světle judikatury ukazuje, že soudy a doktrína vykládají pojmové znaky poměrně konzistentně, nicméně hlavní nesrovnalost lze shledat u pojmových znaků jedinečnosti a původnosti, jelikož právo Evropské unie znak jedinečnosti neužívá. Dále bylo zjištěno, že zákonodárce nereaguje flexibilně na změny, které s sebou přináší rozvoj moderních technologií. Výsledkem práce je poznatek, že...