Vliv percepce obtížnosti učiva na vznik miskonceptů ve výuce geografie: výskyt a geneze vybraných miskonceptů

Abstract

The dissertation thesis deals with two related researches - pupils' and teachers' perception of the geography content matter difficulty as a factor determing the occurence of misconceptions and qualitative research aimed at revealing the origin of selected misconcepts. The first part of the research is based on the assumption that the incidence of misconceptions will be higher with an increasing perceived difficulty of the content. First, the study examines the percieved difficulty of geographical topics by pupils and teachers. Then, a didactic test verifies the occurrence of misconceptions in topics selected on the basis of perceived difficulty by pupils and teachers. This part of the thesis also includes a discussion of the definition of the difficulty concept. Author defined the difficulty by three dimensions: cognitive difficulty, subjectively perceived difficulty of the subject matter and motivation to learn. The results indicate that students perceive the difficulty more "realistically" in accordance with the assumption that they will solve easy questions with higher success. In turn, the teachers' estimate corresponds to the occurrence of expected misconceptions. A higher success rate was recorded when teachers and students agreed on the difficulty (including difficult topics). There are...

Disertační práce se zabývá dvěma na sebe navazujícími šetřeními - výzkumem vnímání obtížnosti geografického učiva jakožto faktoru podmiňujícího vznik miskonceptů a kvalitativním výzkumem směřujícím k odhalení geneze vybraných miskonceptů. První část výzkumu staví na předpokladu, že s rostoucí vnímanou obtížností učiva se zvýší výskyt miskonceptů. Práce se nejprve zaměřuje na obtížnost geografických témat vnímanou žáky a učiteli. Poté didaktickým testem ověřuje výskyt miskonceptů u témat vybraných na základě vnímané obtížnosti žáky a učiteli. Součástí této části práce je rovněž diskuse nad pojmem obtížnost. Ta je zde definována třemi dimenzemi: kognitivní náročností, subjektivně vnímanou obtížností učiva a motivací k učení. Výsledky naznačují, že žáci vnímají obtížnost "reálněji" ve shodě s předpokladem, že lehké otázky budou řešit s vyšší úspěšností. Odhad učitelů zase koresponduje s výskytem očekávaných miskonceptů. Při shodě učitelů a žáků na obtížnosti byla zaznamenána vyšší úspěšnost (včetně těžkých témat). Jsou zaznamenány také rozdíly v percepci obtížnosti u témat fyzické a sociální geografie - u fyzické geografie se žáci a učitelé výrazně liší, u sociální geografie se poměrně shodují. Druhá část práce se zabývá intenzivním výzkumem, který vychází z první části práce. Vybraní respondenti...