Comparative Analysis of the Portrayal of Frankenstein's Creature on Film

Abstract

Mary Shelley's Frankenstein: or The Modern Prometheus was first published in 1818. Almost a century later, in 1910, in the early days of the cinematograph, Frankenstein's Creature appeared in black and white on the silver screen for the first time in Thomas Edison's experimental production directed by J. Searle Dawley. Since then, a plethora of film and television adaptations have been created. The goal of this thesis is to compare and analyse how Frankenstein's Creature, or, increasingly, the Frankenstein monster, was portrayed in these adaptations, paying attention primarily to the intelligence of the monster. The aim is to discover how and why the Creature, who is described in the book as an intelligent being capable of thinking, feeling, reading and speaking, is transformed in some adaptations into a senseless brutal monstrosity. The thesis will also discuss the effect of this transposition on the overall atmosphere, genre and meaning of the individual adaptations and the related problems of the novel's popular cultural legacy. The analysis of the adaptations which are closer to the original vision of the novel will serve as key material for comparison. The analysis of the different representations of the Creature throughout various adaptations will additionally allow to determine some of the...

Frankenstein neboli moderní Prométheus Mary Shelley byl poprvé publikován v roce 1818. Téměř o století později, v roce 1910, v počátcích kinematografie, se Frankensteinovo monstrum poprvé objevilo v černé a bílé na stříbrném plátně v experimentální produkci Thomase Edisona v režii J. Searle Dawleyho. Od té doby vzniklo nepřeberné množství filmových a televizních adaptací. Cílem této práce je porovnat a analyzovat, jak bylo v těchto adaptacích zobrazeno Frankensteinovo stvoření, častěji Frankensteinovo monstrum, se zaměřením především na kognitivní schopnosti monstra. Cílem je zjistit, jak a proč se tvor, který je v knize popsán jako inteligentní bytost schopná myšlení a citů, která se naučila mluvit i číst, se v některých adaptacích mění na nesmyslnou a bezduchou obludu. Práce se bude také zabývat vlivem této zásadní transpozice na celkovou atmosféru, žánr a význam té které adaptace a souvisejícími problémy populárního kulturního odkazu románu jako takového. Analýza adaptací, které jsou blíže původní vizi románu, bude sloužit jako výchozí materiál pro srovnání. Analýza různých zpodobnění Frankensteinova stvoření v odlišných adaptacích navíc umožní určit některé z důvodů transformace nebo spíše degradace tvora v monstrum, a stanovit některé způsoby, kterými nová média ovlivnila tento posun...