Mechanismy fyzikální dormance a klíčení semen orchidejí

Abstract

Orchid seeds are called dust seeds because of very reduced structure. A mature dust seed is composed of living embryo and two seed coats which are formed by dead cells. While the outer seed coat is distinctive, the inner seed coat (known as carapace) is very thin and tightly surrounds the embryo. Seed coat is hydrophobic and prevents water from entering embryo. To induce germination artificially, calcium hypochlorite or sodium hypochlorite solutions are often used. However, the effect of chemical scarification on seed coats is poorly understood. I focused on seeds of Epipactis helleborine and Dactylorhiza majalis and I analysed changes in seeds induced by calcium hypochlorite treatment using germination of seeds in vitro, permeability tests of seed coats and histochemical analyses of selected components of seed coats. The most prominent change observed was decrease of amount of lignin in the outer seed coat. This is likely related to increase in permeability of seeds and stimulation of in vitro germination rate in Dactylorhiza majalis which has only thin and less complex inner seed coat. However, this relationship was less evident in Epipactis helleborine, which has thicker and more complex inner seed coat which is more resistant to hypochlorite scarification. This could indicate existence of...

Semena orchidejí jsou typická redukovanou stavbou, proto je nazýváme prachová semena. Zralá semena jsou tvořena pouze nediferencovaným živým embryem a dvěma vrstvami odumřelého osemení. Zatímco vnější osemení je výrazné, vnitřní osemení je tenké a těsně obepíná embryo. Osemení má hydrofobní charakter a brání průniku vody k embryu. Pro indukci klíčení semen v umělých podmínkách se nejčastěji využívá chemická skarifikace chlornanem vápenatým, nebo chlornanem sodným. Není však zcela jasné, k jakým změnám v osemení při tom dochází. Já jsem se zaměřila především na semena kruštíku širolistého (Epipactis helleborine) a prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), u nichž jsem analyzovala změny navozené ošetřením roztokem chlorového vápna, a to sledováním klíčení semen v in vitro podmínkách, testováním propustnosti obou osemení a histochemickou analýzou vybraných složek osemení. Největší změny, ke kterým docházelo v důsledku ošetření roztokem chlorového vápna, jsem pozorovala ve vnějším osemení a sice při detekci ligninu. S jeho úbytkem po ošetření pravděpodobně souvisí i zvýšená propustnost semen pro vodu a vyšší klíčivost semen v umělých podmínkách u prstnatce májového, který má poměrně málo vyvinuté vnitřní osemení. Tento trend byl méně výrazný u kruštíku širolistého, jehož vnitřní osemení je mohutné, a...