Modelování časoprostorového vývoje vegetace

Abstract

Gathering quantitative data on stand density and aggregation of the most abundant woody species present during spontatneus succession on spoil heaps is a of the essence in situations, when we need to compare it with man-made sylviculture stands and other areas of of post-mining environment. For the scope of this study a large dataset, containing over 2500 trees on more then 11 hectares of spontaneous forest succession on spoil heaps. was measured and acquired. These entries were used to calculate indices of self-thinning, specifically Reineke's stand density index (SDI) and a index of clustering using Hopkins statistics (HSI). Data consists of stand measurements ranging from 16 to 90 years of continuous succession. Taking species composition into account, the study focuses mainly on population of silver birch, which reached dominant abundance on many of the studied areas and reference data on silver birch SDIs are common in literature. Along with stand density indices, the slopes of its functions were calculated and compared with the reference values. The correlations of clustering index values with site age, species composition, diameters at breast height, and density indices were analysed. Analysing the resulting values of stand-density indices for areas where birch was dominant, spontaneous...

Data o parametrech samoředění a shlukovitosti dominantních druhů dřevin uplatňujících se během spontánní sukcese na výsypkách jsou jedním z klíčových předpokladů pro její porovnání s lesnickými rekultivačními metodami, hospodářskými lesy a ostatními lokalitami post-těžebního prostředí. Pro účely t to studie byla provedena a získána měření čítající přes 2500 jedinců na více než 11 hektarech lesa na velké podkrušnohorské výsypce, a ta následně použita ke zjištěn indexu shlukovitosti (HSI - Hopkins-Skellam Index) a modelování samoprosvětlovac ch funkc (SDI - Stand Density Index). Studie obsahuje data z porostu v různých stádiích v rozpětí 16-90 let od počátku sukcese. Vzhledem k povaze dat jsou zde detailně vyhodnoceny hodnoty primárně pro přirozenou populaci břízy bělokoré, která se stala na mnoha plochách dominantní a referenčn hodnoty pro jej zakmeněn jsou v literatuře iroce dostupn . V rámci analýzy indexů zakmeněn jsou vypoč t ny sklony samoředících funkcí dřevin v r mci studovaných ploch a analyzována závislost indexu shlukovitosti na průměrn v četn tloušťce, stář , indexu zakmeněn a druhov mu slo en . Analýzou výsledných hodnot pro plochy s dominantní břízou bylo zjištěno nižší celkové zakmenění oproti maximálním hodnotám používaným jako hospodářsk referenční rámec v zahraničí (o 42%), a o 18%...