The history of the gerund in English and its structural precursors from a typological viewpoint

Abstract

Tato práce se pokouší zmapovat strukturní předchůdce gerundia v angličtině a usouvztažnit vznik gerundia jako gramatické formy a jeho rostoucí užití a funkční zatížení s typologickým vývojem jazyka. Problematické je už samo vymezení gerundia, zejména jeho odlišení od deverbativního substantiva a přítomného participia, tedy forem se stejným sufixem. V této práci je gerundium vymezeno na základě svých syntaktických vlastností (tj. může se pojit s přímým předmětem, s predikátem či doplňkem, připouští modifikaci adverbiem, vykazuje slovesnou rekci a jeho podmět může být v obecném pádě). V některých syntaktických pozicích může nicméně potenciálně stát jak gerundium, tak deverbativní substantivum. Některé další zas připouští jak gerundium, tak participium. V podstatě jde o to, že v dané pozici nemá tvar na -ing žádnou z výše uvedených syntaktických vlastností, které by jej jednoznačně určily jako gerundium. Příklady, v nichž nelze rozhodnout, zda se jedná o gerundium, či deverbativní substantivum jsou zahrnuty do kategorie gerundium/substantivum [G/N]. Případy, kdy nelze rozhodnout, zda jde o gerundium, či přítomné participium, rovněž tvoří zvláštní kategorii gerundium/participium [G/PART]. Původním záměrem bylo založit analýzu na čtyřech historických překladech Boethiovy Filosofie utěšitelky. Staroanglický...

The following thesis attempts attempts to map the structural precursors of the gerund in the framework of language typology. Its main goal is to verify the assumption that the appearance and increasing use and functional load of the gerund is connected to the development of English as a language type.