The question of social and class relationships in the British social-problem novel

Abstract

The principal aim of this thesis is to explore social and class relationships in British social-problem novel as seen through the eyes of three prominent Victorian writers including Charlotte Brontë, Elizabeth Gaskell and Charles Dickens. The industrial novel emerged from the problems arising from the rapid process of the Industrial Revolution, which is closely described, together with its severe impact on the lives of British inhabitants, in Chapter Two. Apart from the origin of class antagonism, the second chapter also depicts the responses of the oppressed and disadvantaged working class to the ruthlessness and greediness of the industrial manufacturers in the form of the Luddite uprising, the Chartists movement and independent strikes and riots which often turned into verbally or physically violent actions leading to further deterioration of working relations. The chapters Three to Five offer the views of the above- mentioned authors on such distorted relations, and each of them, through the characters of their books, represents a possible solution leading to their improvement. The truth is, however, that even though the opinions of each of the three authors were influenced by different political or theological theories they believed in, or by their very personal experience, all of them...

Hlavním cílem této bakalářské práce je zobrazení třídních a sociálních vztahů v britském industriálním románu z pohledu tří prominentních autorů viktoriánské éry, a to Charlotte Brontëové, Elizabeth Gaskellové a Charlese Dickense. Sociální román vznikl v reakci na problémy pramenící z překotného rozvoje průmyslové revoluce, jejíž dopad na občany Anglie je popsán ve druhé kapitole, která navazuje na kapitolu úvodní. Stejná kapitola také popisuje původ špatných třídních vztahů a reakci utlačovaných a znevýhodněných dělníků na krutost, bezohlednost a chamtivost průmyslových zaměstnavatelů, ať už ve formě povstání Ludditů, hnutí chartistů nebo nezávislých stávek a veřejných povstání, které se často zvrtly v akce provázené verbálním či fyzickým násilím, což vztahy mezi zaměstnavateli a jejich zaměstnanci ještě více zhoršovalo. Třetí až pátá kapitola nabízí pohled zmíněných autorů na takové pokřivené vztahy, přičemž každý z nich prostřednictvím svých knižních postav představuje možné řešení, vedoucí k jejich zlepšení. Pravdou však je, že ačkoliv pohled každého z autorů je ovlivněn jinou politickou či teologickou teorií, kterou zastávali, nebo určitou zkušeností z jejich osobního života, na závěr se všichni shodují na faktu, že k harmonickým vztahům, jak v době průmyslové revoluce, tak obecně, nevede jiná...