Sociální sítě jako studna inspirace nebo strašák pro sebevědomí - Jaký dopad může mít Instagram na vnímání body image

Abstract

The issue of the ideal of beauty presented in the media has been a worldwide phenomenon for several decades. After the origin of digital media, interest in researching this issue has expanded even more, and researchers are coming to new insights and conclusions. Body perception and satisfaction are important factors in self-concept. The subject of this diploma thesis, which I dare not call pure autoetnography, but rather qualitative research using my own self-reflection, is to bring a new perspective to the question of the media's effect on the perception of own body image. Through in-depth interviews that describe in detail several experiences with various forms of eating disorders is to think about the impact of Instagram on this topic. The main conclusion of the research is that none of the respondents confirmed Instagram as a trigger of the disease. Respondents call Instagram as coercive and harmful at a time when their psyche is already broken in some way. In that moment, most respondents described this social network as toxic and dangerous. However, despite all the negative experiences that most of them describe in the research, and which I went through as the author by myself, none of the respondents came to the conclusion that she should leave this platform at all.

Problematika ideálu krásy prezentovaného v médiích je celosvětovým zkoumaným fenoménem už několik desítek let. S nástupem digitálních médií se však zájem o zkoumání této problematiky ještě více rozšířil a výzkumníci přichází k novým poznatkům a závěrům. Vnímání vlastního těla a spokojenost s ním jsou významným faktorem sebepojetí a sebehodnocení. Čím dál tím častěji se však setkáváme s diskrepancí mezi reálným a ideálním tělem, která mnohdy vede k patologickým stravovacím návykům, jež překlenou do poruch příjmu potravy nebo k excesivnímu cvičení. Předmětem této diplomové práce, kterou si neodvážím označit za čistou autoetnografii, ale spíše kvalitativní výzkum využívající vlastní sebereflexi, je přinést do otázky účinku médií v oblasti vnímání vlastního body image nový vhled. Skrze hloubkové rozhovory, které podrobně popisují vlastní zkušenost s různými formami poruch příjmu potravy a vedou k zamyšlení se nad jejich vznikem, průběhem i aktuálním stavem ve vztahu k užívání sociální sítě Instagram, jsem se jako autorka publikace setkala velmi často s podobnými poznatky i přes zcela odlišné příběhy a formy diskrepance. Základním přínosem celého výzkumu je v prvé řadě zjištění, že ani jedna z respondentek nepotvrdila Instagram jako spouštěč nemoci, spíše ho označují za nátlakový a škodlivý v momentě,...