Menší města v Čechách jako laboratoře památkové péče 19. a 20. století

Abstract

The thesis focuses on monumental activities in small towns in Bohemia with a focus on architecture and urbanism. This period of time (turn of the 19th and 20th century) is crucial for the development of current and post-war era protection (declaration of urban monument preservation forms 1958 onward). Formulation of the main theoretical principles and practical approaches went along with fights for particular buildings and essence of the cities themselves. The smaller scale created ideal "laboratory environments", which had generated heritage precedents for further decision-making at the national level and formed the opinions of the leaders of heritage preservation. To understand these basics, it is important to reflect on the period discussions and conflicts, which were later covered by a more straightforward and simplified history interpretations. This thesis attempts to verify whether to revise or replace those discussions and precedents. At the same time it tries to look for "sequel stories" leading to the desired area protection of the cities in 1950s. This is not an attempt to cover the topic of the problematic in its globality and complexity - in a catalogue way. It will be necessary to wisely select case studies of specific cities affecting the main heritage problems of the time and to...

Práce se zabývá památkářskou činností v rámci menších a středně velkých měst v Čechách na přelomu 19. a 20. století se zaměřením na architekturu a urbanismus. Uvedené časové období je klíčové pro vývoj domácí památkové péče v poválečné době (vyhlašování městských památkových rezervací od roku 1958), a tím zásadně ovlivňuje i její dnešní podobu. Formulace hlavních teoretických zásad a praktických postupů probíhala v době zápasů o konkrétní objekty a zachování charakterů daného města, právě na přelomu století. Menší měřítko je ideální díky "laboratornímu prostředí", které se zde vytvářelo a generovalo památkové precedenty pro další rozhodování na celostátní úrovni a formulaci názorů vedoucích postav památkového dění v této době. Pro pochopení těchto základů je důležitá reflexe dobových diskusí a střetů, které byly v pozdější době překryty lineárním výkladem dějepisu památkové péče v Čechách, a to až v době poválečné. Tento topos se práce pokusila ověřit, či revidovat, a zároveň hledala "variantní příběhy" vedoucí ke kýžené plošné ochraně měst. Nejedná se o pokus zpracovat téma plošně, katalogovým způsobem. Byl nutný kvalitní výběr případových studií konkrétních měst postihujících hlavní památkové problémy doby a jejich podložení rozsáhlou rešerší dalších příkladů potvrzujících dané obecné principy na...