Vliv hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči

Abstract

This thesis deals with perception of affective states in speech in variable musical context. We assembled a perception test from 15 - 20s excerpts from Czech films, which contained anger or joy in speech. Then we added different types of music to the excerpts according to Russell's model of affect. Respondents were asked to assess the way the items affected them on the scales of arousal and pleasantness. The test consisted of a total of 74 items in four blocks: 24 test items (4 items with joy and 4 with anger in speech in variants without music, with music supporting and with music not supporting the affect in speech) and 50 distractors in pseudo- random order. The test was performed by 56 respondents. We have found that joy is not as dominant as anger in speech, which is very unpleasant and arousing. However, any music has increased the arousal and pleasantness of joy. Despite Russell's model, sadness also caused more arousal in relation both to joyful and angry items. In accordance with the model, relaxed music increased the pleasantness of joy while angry and sad music decreased it. Supportive music emphasized even more pleasantness and arousal in the angry affect in speech. Contrary to expectations, only relaxed music (not joyful) increased the pleasantness. However, arousal was also increased...

Práce se zabývá vlivem hudebního kontextu na vnímání afektivních stavů v řeči. Sestavili jsme percepční test z 15 - 20s úryvků z českých filmů, které obsahovaly zlost nebo radost v řeči. K úryvkům jsme poté přidali různý typ hudby podle Russellova modelu afektů. Respondenti měli posoudit, jak na ně úryvky působí na škálách emotivnosti a příjemnosti. Test obsahoval ve čtyřech blocích celkem 74 položek: 24 ostrých položek (4 položky s radostí a 4 se zlostí v řeči ve variantách bez hudby, s hudbou podporující a s hudbou nepodporující afekt v řeči) a 50 distraktorů v pseudonáhodném pořadí. Percepční test vykonalo 56 respondentů. Zjistili jsme, že radost v řeči není tak dominantní jako zlost, která působí velmi nepříjemně a emotivně. Ovšem jakákoliv hudba zvýšila emotivnost i příjemnost radosti. Navzdory Russellově modelu i smutek způsoboval vyšší emotivnost, a to u radostných i zlostných položek. V souladu s modelem zvyšovala příjemnost radosti hudba relaxovaná a snižovala hudba zlostná a smutná. Zlostný afekt byl v řeči podporující hudbou ještě více podpořen v příjemnosti i emotivnosti. Příjemnost zvýšila navzdory očekávání pouze relaxovaná hudba (nikoliv radostná). Emotivnost však byla kromě podporující zlostné hudby zvýšena i hudbou radostnou. Snížení emotivnosti zlostných položek způsobila pouze...