Působnost Sekretariátu pro věci církevní ve vybraných církevních úsecích v regionech ČSR v době normalizace

Abstract

Nejen v našich dějinách má vzájemný boj státu a církve velmi letitou tradici. Přístup k církvím se však lišil u konkrétních vlád. Předkostantinovský Řím jako nakonec komunisté křesť any odmítal, ten první z potřeby státotvorné konfese, ti druzí jejich kult dokonce vůbec nepotřebovali, měli vlastní. Konstantinovský Řím a např. středověké Španělsko naopak církev integrovali do systému státní ideologie a učinili křesť anství naopak oporou vlády. Nejhorší je však střet s diktaturou či režimem s jejími prvky. Základní rozpor křesť anského učení s každou státovědnou teorií, včetně marxistické ideologie, leží v důrazu na důležitost pozemského, odborně teologicky řečeno časného, života. Zatímco nevěřící, ateisté, materialisté atd. mají k dispozici jen svůj časný, současný pozemský život a náležitě si ho mnoha způsoby užívají, křesť ané, popř. věřící také jiných církví, respektují určitá pravidla, která jsou světskému člověku známa maximálně pod relativně dodržovaným souborem obecných pravidel známých jako etický kodex nebo morální chování, morálka. Obecně přijímané je rovněž označení slušné chování. Církve však odlišují slušné a morální chování, a to především z hlediska, zda se jedná či nejedná o tzv. hříšné činy. Hřích je pro věřícího činem, který je proviněním buď na samém člověku (zejména konkrétním), jako je...

Primatily on regional character of the (comunist) state church policy focused works you are handing, depicts also the work routine of the church secretaries (CT), who were in the Czech socialistic republik (ČSR) of the normalization era (1969 - 1989) the ones responsible for every step in that sector. Every branch of the state administration has, obviously, its hierarchical structure and in this case we are talking about the department of Ministry of the culture, who se name was The Secretariate for the church (or ecclesiastical) affairs, shortly called SPVc. This bureaau had its deputies by the regional and district state administration, the regional called KNV (regional national comittee), the district ones by the name were ONV (district national comittee). These deputies were profesionally known as referents, also referent for church affairs, but oficially named as was mentioned above, in distinction level as OCT (district) or KCT (region). CT, as we should say, can be seen like an base unit for the supervision above the churches. For this work OCT depended on small army of agents, whose information were so important for the "inner sight" in the actions of the common priests (the reprezentatives - bishops, seniors and so on were still watched by agent s of the secret police and the most prominent of them...