Pravěká a raně středověká hradiště v západních Čechách

Abstract

Pravěká hradiště a raně středověké hrady jsou výrazným fenoménem evropského pravěku. Představují důležitý pramen pro poznání pravěkých společností a jedním z mála, který nám dává možnost hlouběji nahlédnout do struktury tehdejších společenstev s možností podchytit širší společenské vazby. Zároveň jde o archeologické nemovité památky, jejichž pozůstatky byly a dodnes jsou patrné v terénu, což vedlo již od počátku oboru k zájmu o ně. Zbytky opevnění, hluboké příkopy nebo kamenné a sypané valy jako pozůstatky kdysi pevných hradeb vybízely k tomu, že tato místa byla v lidové tradici spojována s určitými událostmi ať postavenými na historických základech nebo zcela smyšlenými. Na mnohá místa, kde i dávno před dobou historickou stávala pravěká hradiště a raně středověké hrady nás upozorňují pomístní názvy. Zcela jednoznačně vypovídající jsou názvy "Hradiště", "Na Hradišti", "Zámek" "Na Zámku", nebo méně výstižné "Ohrada", "Zahrada". O existenci fortifikace vypovídají názvy "Příkopy" nebo "Na Valu" v mladších dobách pak byla místům dávána pojmenování jako "Šance", "Vojenský tábor" a "Švédské šance". Mnohdy právě tato pojmenování byla jediným dokladem existence opevnění jako v případě Dolního Hradiště a hradiště u Bořic, kde dlouhodobé zemědělské využívání ostrožny vedlo k rozorání valů a zasypání příkopů. Jejich...