Náboženský socialismus a jeho česká recepce

Abstract

Tato práce vychází z premisy, že úloha církví ve veřejném životě se neomezuje pouze na náboženský servis pro jejich členy, věnovala se proto zkoumání jejich veřejného působení. Koncem 19. a začátkem 20. století se křesťanské církve začínají aktivně zapojovat do dění, římsko-katolická formuluje vlastní sociální nauku (encyklika Rerum novarum) a na jejím základě zřizuje politické strany. Početné církve reformačního směru navazující na Kalvínovo učení začínají svou společenskou aktivitu hlavně sebekritikou na jedné straně a požadavkem na změnu světských řádů na straně druhé. Tématem první kapitoly bylo zkoumat, z čeho tyto rozdíly vyplývají, případně jaké jsou jejich důsledky pro sociální nauku. Druhá kapitola se věnuje dílům Hermanna Kuttera a Leonharda Ragaze, kteří roku 1906 stáli u zrodu idey mezinárodního ekumenického politicko-náboženského hnutí - náboženského socialismu. Cílem hnutí bylo jednak uznání spravedlivých nároků socialismu ze strany křesťanů, jednak osvěta mezi socialisty, aby více akcentovali mravní rozměr socialismu, aby jako jeho ideový původ identifikovali evangelium s jeho hlásáním království Božího na zemi. Kutterův přínos spočívá spíše v kritice poměrů v církvích a apelování na svědomí křesťanů, zatímco Ragaz se soustředí na teoretickou kritiku marxismu, která má rozlišováním mezi ním a...

This thesis is based on the premise that the function of the Church in public space cannot be reduced to providing religious service to their members, therefore the goal of this paper was to inspect their public activity. From the end of the 19th century and the beginning of the 20th century Christian Churches begin to take part in the events round them - the Roman-catholic Church has come with its own social theory (represented by the encyclic Rerum novarum) and has started founding its own confessional polical parties. Numerous reformation Churches based on Calvin's teachings have started their public activities with self-criticism on the one side, and with demands on fundamental changes of the existing order on the other side. The theme of the first chapter was to examine the differences between these two kinds of Western Christiandom in a point of view whether or not they had affected their approach to social problems. The second chapter is focused on the life and work of Hermann Kutter and Leonhard Ragaz, for it was these two men who co-founded the international oecumenical politico-religious movement which chose for itself the title "Religious Socialism" in order to differ from Roman-catholic "Christian Social Theory". The aim of the movement was to emphasize the righteousness of the claims of...