Ústup budního hospodářství ve východních Krkonoších a jeho vliv na lesní porosty

Abstract

This thesis focuses on the evaluation of the impact of abandonment of agricultural land on forest stands in the eastern part of the Krkonoše Mountains. The aim of this thesis is to reconstruct the evolution of the forest response to gradual termination of mountain farming. Specifically, I analysed the age structure of Norway spruce (Picea abies) and described the dynamics of secondary forest succession in meadow enclaves around huts. Three main research methods helped meeting the above-mentioned objectives of the thesis. The first is the analysis of old maps. The second is segmentation and supervised classification of aerial photographs. The last is dendrochronological research of the age structures of Norway spruce. Research showed the expansion of forest stands into treeless grassland enclaves. The main driving force behind this process of secondary succession has been the gradual decline of mountain farming. After the end of mountain farming in the middle of the 20th century,the dynamics of forest succession in meadow enclaves increased significantly, with the highest rate of succession in the following 20 years. Forest succession took place mainly along the edges of meadow enclaves. Inside the meadow enclaves, trees were mostly established along streams. The most significant factor that...

Tato diplomová práce se zabývá analýzou a zhodnocením vlivu opuštění zemědělské půdy, konkrétně ústupem budního hospodářství, na krajinu a zejména lesní porosty ve východních Krkonoších. Cílem této diplomové práce je rekonstruovat vývoj lesa v období ústupu budního hospodářství, analyzovat a popsat dynamiku sekundární sukcese lesa na lučních enklávách okolo bud. Naplnit uvedené cíle diplomové práce napomohly tři hlavní metody výzkumu. První je analýza starých map. Druhou je segmentace a řízená klasifikace leteckých snímků. Poslední je dendrochronologické stanovení věkových struktur smrku ztepilého. Výzkum doložil pronikání lesních porostů do lučních enkláv. Hlavní hnací silou tohoto procesu sekundární sukcese byl postupný ústup budního hospodářství. Po ukončení budního hospodářství v polovině 20. století došlo dle výsledků výzkumu u lučních enkláv k výraznému zvýšení dynamiky sukcese lesa, která v následujících přibližně 20 letech měla nejvyšší rychlost. Sukcese lesa probíhala převážně podél okrajů lučních enkláv. Uvnitř lučních enkláv se uchycovaly stromy nejvíce podél vodních toků. Jako nejvýznamnější faktor, který negativně ovlivnil sukcesi lesa na lučních enklávách, bylo identifikováno pokračování či obnovení obhospodařování luk. Dále byl identifikován vliv limitujících faktorů; rozptylu semen,...