Sdružené interpretace geofyzikálních měření jako klíč k pochopení vývoje reliéfu

Abstract

Užitá geofyzika představuje rychlý, efektivní a nedestruktivní způsob získávání informací o složení a stavu horninového prostředí, jakož i o studovaných geologických či geomorfologických procesech. Kombinování různých metod geofyzikálního průzkumu přináší ve srovnání s použitím pouze jedné geofyzikální metody výrazně širší rozsah měřených fyzikálních parametrů, což umožňuje získání mnohem podrobnějších informací o zkoumaném geologickém prostředí. K interpretacím geofyzikálních dat je vždy potřeba přistupovat obezřetně, protože jde mnohdy jen o jedno z pravděpodobných, nikoli však jediných možných řešení. Předkládaná disertační práce na několika vybraných případech ilustruje, jak snadno může dojít k nepřesné, nebo dokonce mylné interpretaci. V řadě případů přitom nemusí jít o problém kvality dat nebo chybného nastavení parametrů výpočetního modelu. Problém nastává při interpretaci výsledků, kdy dochází k přiřazení určité geologické kvality ke konkrétní měřené nebo modelované hodnotě nebo pozorované anomálii. Sdružené interpretace geofyzikálních metod (ideálně doplněné informacemi "negeofyzikálního" charakteru) mohou nejen přinést zásadní informace o studovaných geologických či geomorfologických fenoménech, ale také přispět metodickými poznatky, a to jak k metodám jednotlivým, tak zejména k jejich...

Užitá geofyzika představuje rychlý, efektivní a nedestruktivní způsob získávání informací o složení a stavu horninového prostředí, jakož i o studovaných geologických či geomorfologických procesech. Kombinování různých metod geofyzikálního průzkumu přináší ve srovnání s použitím pouze jedné geofyzikální metody výrazně širší rozsah měřených fyzikálních parametrů, což umožňuje získání mnohem podrobnějších informací o zkoumaném geologickém prostředí. K interpretacím geofyzikálních dat je vždy potřeba přistupovat obezřetně, protože jde mnohdy jen o jedno z pravděpodobných, nikoli však jediných možných řešení. Předkládaná disertační práce na několika vybraných případech ilustruje, jak snadno může dojít k nepřesné, nebo dokonce mylné interpretaci. V řadě případů přitom nemusí jít o problém kvality dat nebo chybného nastavení parametrů výpočetního modelu. Problém nastává při interpretaci výsledků, kdy dochází k přiřazení určité geologické kvality ke konkrétní měřené nebo modelované hodnotě nebo pozorované anomálii. Sdružené interpretace geofyzikálních metod (ideálně doplněné informacemi "negeofyzikálního" charakteru) mohou nejen přinést zásadní informace o studovaných geologických či geomorfologických fenoménech, ale také přispět metodickými poznatky, a to jak k metodám jednotlivým, tak zejména k jejich...