Sekundární předložky (v rusko-česko-ukrajinském kontextu)

Abstract

Předložka jako slovní druh není jednoznačně vymezená. Někteří lingvisté předložku považují za zvláštní morfém, jiní za pomocný, neplnovýznamový slovní druh, další předložku považují za samostatný slovní druh a existují lingvisté, jež předložku vůbec nepovažují za slovo. Předložky můžeme rozdělit po formální stránce na primární a sekundární a podle počtu jejich komponentů na jednoslovné a víceslovné. Sekundární předložku většina lingvistů dělí na adnominální, adverbální a adverbiální, ale jsou lingvisté, jež místo adverbiálních uvádí předložky adadjektivní. O problematice lexikálního významu předložky existují různé teorie, přičemž my se přikláníme k tomu, že předložka má lexikální význam. Tuto skutečnost již dokázal ve své stati I. K. Kučerenko (10) a my jsme si jeho teorii ověřili v praktické části naší práce. Zabývali jsme se sémantickými odstíny vybraných kauzálních sekundárních předložek, kolokáty, jež se v blízkosti předložek vyskytují nejčastěji a také frekvencí kauzálníchpředložek. Předložky mohou v závislosti na určitém kontextu měnit svůj lexikální význam a mohou být zaměňovány synonymními ekvivalenty. Na příkladech z ruského a českého národního korpusu, ruského, českého a okrajově ukrajinského tisku jsme dokázali, že i předložky, jež se prvoplánově nejeví jako kauzální, nebo jež lingvisté mezi...

The prepositions, as a word class, is not uniquely determined. Some linguists consider the preposition as a particular morpheme, some others as an auxiliary, not fully significant word class, some linguists do not regard the preposition as a word at all. The prepositions, from the formal point of view, can be divided into primary and secondary and, depending on the number of their components, into one-verbal and multi-verbal prepositions. The secondary prepositions are further divided by the majority of linguists into adnominal, adverbal and adverbial, however some linguists speak of adadjectival instead of adverbial prepositions. The lexical meaning of prepositions is analysed in different theories, we are of the opinion that the preposition has a lexical meaning. This fact has been proved by I. K. Kutcherenko (10), and we have verified his theory in the practical part of our dissertation. We have focused on the semantic nuances of chosen causal secondary prepositions, collocates, which are the most frequently used with prepositions, and also the frequency of causal prepositions. Depending on a given context, prepositions can change their lexical meaninig and can be replaced by synonymous equivalent terms. Using examples from Russian and Czech national corpus, and also from Russian, Czech and to a limited...