Využití vztahu člověka k přírodě v sociální práci

Abstract

Diplomová práce se věnuje využití vztahu člověka a přírody v sociální práci. V teoretické části se zabývá antropologickým základům tohoto vztahu, popisuje historický vývoj působení přírody na člověka a teoretické přístupy působení prostředí. Zabývá se jednotlivými vlivy prostředí a přírody na člověka v kontextu kvality života postmaterialistické společnosti. V druhé části práce jsou popsány metody využívající vztah člověka a přírody v sociální práci v návaznosti na současné modely sociální práce. Aplikování a využívání těchto metod je současným fenoménem také v českém prostředí. Dále jsou proto uvedeny konkrétní terapeutické přístupy využívané v konkrétních zařízeních při práci s klienty, pacienty. Zejména se jedná o seniory, osoby se zdravotním postižením a znevýhodněním, rizikovou mládež, drogově závislé. Z terapeutických přístupů se práce věnuje zejména zooterapii, sociálnímu zemědělství a zahradní terapii.

The diploma thesis deals with the use of the relationship between human and nature in social work. The theoretical part deals with the anthropological foundations of this relationship, describes the historical evolution of nature's effects on humans and theoretical approaches to the effects of the environment. It deals with individual influences of the environment and nature on human in the context of the quality of life of postmaterialist society. The second part describes the methods using the relationship between man and nature in social work in relation to current models of social work. The application and use of these methods is a current phenomenon in the Czech environment. Therefore, specific therapeutic approaches used in specific facilities when working with clients and patients are presented below. These are mainly the elderly, people with disabilities and disadvantages, at-risk youth, drug addicts. Of the therapeutic approaches, the work focuses mainly on zootherapy, social agriculture and garden therapy.