Rudiš jako následovník Hrabala? K problematice skazu v díle Jaroslava Rudiše

Abstract

Diplomová práce se zaměří na skaz v díle Bohumila Hrabala a v díle Jaroslava Rudiše. Teoretické vymezení skazu a představení hlavních rysů této narativní strategie vychází především ze statí Borise Echjenbauma, Viktora Vinogradova a definic skazu Wolfa Schmida a Miroslava Drozdy. Jako specificky česká odnož skazu je krátce představena hospodská historka, kterou v 60. letech 20. století definoval Emanuel Frynta a o zhruba deset let později rozšířil - pod pojmem hospodský kec - Václav Černý. Následují dvě analytické kapitoly, první je věnována skazu v díle Bohumila Hrabala, druhá skazu v díle Jaroslava Rudiše. Poslední kapitola se věnuje komparaci skazu v díle obou spisovatelů.

The diploma thesis focuses on the ‚skaz' narrative on the example of the literary work of Bohumil Hrabal and Jaroslav Rudiš. The theoretical definition and main features of this narrative strategy are based on the works of Boris Ejchenbaum, Viktor Vinogradov, Wolf Schmid, and Miroslav Drozda. The thesis also introduces a Czech variant of ‚skaz' in the form of a ‚pub story', defined by Emanuel Frynta and Václav Černý. The following analytical chapters are devoted to ‚skaz' in the literary work of Bohumil Hrabal and Jaroslav Rudiš. Finally, the characteristics of ‚skaz' in the work of both authors are compared.