Understanding active youth in Bosnia and Herzegovina

Abstract

With the help of field research, this thesis focuses on active young people in Bosnia and Herzegovina, whom the work attempts to understand in two contexts. First, there is the complicated backdrop of a country after Dayton peace that is still characterized by its post-war state. At the same time, it is vital to consider the context of the current understanding of participatory trends studied in Western democracies. Especially then the departure from formal participation towards single-issue activism. The results suggest that active young people in Bosnia and Herzegovina participate for three main reasons: identification with like-minded community and development of friendships; the desire to contribute to a positive change; and the need for self-development. These reasons are indicational of the attitudes of studied young people. They perceive nationalism negatively, value the social aspects of their activities and realize the need to develop themselves. The latest aspect is stronger for women and may be behind their predominance in the active youth community. Except for that, participation does not differ much from what is studied in Western democracies. Only the tendency towards authoritarianism persists. Some actively participating young people see it as a solution to Bosnia and Herzegovina's...

S pomocí terénního výzkumu se tato práce zaměřuje na aktivní mladé v Bosně a Hercegovině, kterým se snaží porozumět ve dvou kontextech. Předně jde o komplikované pozadí v zemi po daytonském míru, ke které stále přísluší její poválečné přízvisko. Zároveň je však důležité vzít v potaz kontext současného porozumění participačních trendů, které jsou studovány v západních demokratických zemích. Zejména se jedná o odklon od formální participace směrem k aktivismu konkrétního problému. Výsledky naznačují, že aktivní mladí v Bosně a Hercegovině participují ze tří hlavních důvodů: identifikace s podobně smýšlející komunitou a rozvoj přátelství, touha přispět k pozitivní změně a potřeba seberozvoje. Tyto důvody jsou indikací postojů, které studovaní mladí zastávají. Zejména vnímají negativně nacionalismus, cení si sociálních aspektů svých aktivit a uvědomují si potřebu se rozvíjet. Poslední zmíněný aspekt je silnější u žen a možná stojí i za jejich převahou v participujících komunitách. Až na toto hledisko se však participace aktivních mladých příliš neliší od té studované v západních demokraciích. Z řady významně vystupuje jen přetrvávající tendence k autoritářství, ve kterém někteří aktivně participující mladí vidí řešení problémů Bosny a Hercegoviny. Nabízí se, že rozdílná frustrace jednotlivých mladých...