Malý stát v NATO: Případ vyzbrojování AČR

Abstract

This diploma thesis is puzzled with influence of NATO on Army of Czech Republic (ACR)'s armaments and if this influence is key factor in decision making regarding new acquisition projects or if other factors have bigger impact on decision making in question. NATO with the USA as its main sponsor is more benevolent than Warsaw Pact of which The Czech Republic was part during Cold War. Even though we can observe attempts to force member states into increasing their defense budgets from position of power, the main principle in new armament acquisition is standardization, which is based on semi-voluntary bases. However, in case of The Czech Republic standardization is not starting factor for new acquisition project. Change in security environment after Russian aggression in Ukraine in 2014 forced states to into increasing their defense budgets, which was manifested itself in summit in Wales in 2014, where NATO member states promised to allocate 2% of GDP by 2024. However, it was observed that not all states will meet this deadline and that size of state do not play significant role. Increasing of defense budget allowed ACR to start long awaited modernization projects. This diploma thesis found that not NATO but outdated equipment with fear from being dependent on Russian provisioning plays a key role.

Tato diplomová práce se zabývá vlivem NATO na vyzbrojování Armády České republiky, zda je tento vliv rozhodující při rozhodování o nákupu výzbroje nebo zda další faktory mají mnohem důležitější slovo. Diplomová práce se zprvu zaměřuje, jak NATO manifestuje svůj vliv. V porovnání s Varšavskou smlouvou v čele se SSSR je NATO v čele s USA mnohem mírnějším sponzorem. V případě NATO jen zřídka dochází k donucení států k určitému chování. Pokud se tak stane, tak jeho efekt je minimální. Státy plní své závazky proto, protože převzaly základní principy, na kterých je NATO založeno. Jedním z takových principů je společná výzbroj, tedy standardizace. Standardizace je hlavním nástrojem NATO, kterým je schopno ovlivňovat rozhodování během nakupování nové výzbroje. Nicméně, diplomová práce na základě dvou případů nákupů nové výzbroje zjistila, že standardizace není hlavní motivací při pořizovacím procesu. Hlavním motivačním faktorem zdá se být ohrožení a následně stáří techniky samotné. Bylo jasně pozorováno, že ČR a i ostatní členské státy začaly zvyšovat své finanční výdaje na obranu právě po Ruské agresi vůči Ukrajině v roce 2014. To umožnilo, v případě ČR, realizovat nové armádní pořizovací projekty. Dále nejvyšší zvýšenou aktivitu můžeme pozorovat u techniky, která je v mnohých případech za zenitem.