Neoslavismus a polská otázka
Neoslavism and the Polish question
bakalářská práce (OBHÁJENO)
Zobrazit/ otevřít
Trvalý odkaz
http://hdl.handle.net/20.500.11956/16973Identifikátory
SIS: 61791
Kolekce
- Kvalifikační práce [23201]
Autor
Vedoucí práce
Oponent práce
Kaleta, Petr
Fakulta / součást
Filozofická fakulta
Obor
Politologie
Katedra / ústav / klinika
Ústav politologie
Datum obhajoby
10. 9. 2008
Nakladatel
Univerzita Karlova, Filozofická fakultaJazyk
Čeština
Známka
Výborně
Slovanská vzájemnost, založená na ideji širší etnické příbuznosti, představovala v epoše nacionální emancipace pro reprezentace jednotlivých "probouzejících se" národů výrazný prvek, který nebylo možné opomíjet. Postoj ke slovanství byl založen de facto na míře prospěšnosti, kterou v něm daná reprezentace (respektive konkrétní daný reprezentant, neboť národní hnutí nelze považovat za jednolitý celek) spatřovala právě pro svoje chápání národního rozvoje. Smyslem tohoto konstatování (a i podtextem této studie) není pokus o jednoznačnou deklaraci účelovosti jakýchkoli snah o sblížení na základě slovanské příbuznosti, ale poukázání na složitost tehdejšího sebe-pojímání, tedy vnímání vlastní identity, ve které mohla být slovanská vzájemnost pojímána jako nadřazená, doplňující či konkurující tendence národním aspiracím. V případě nám blízkého českého prostředí bychom tato odlišná pojetí principu a záměru slovanství mohli demonstrovat na příkladu kollárovského a havlíčkovského přístupu. V prvním případě se jednalo o stavění slovanského ideálu nad partikulární zájmy národa, kde byl Kollárův základní stavební kámen tvořen předpokladem jednotného praslovanského jazyka. Základ jeho slavismu tak spočíval v představě, že kdysi jednotný slovanský celek se vlivem historických okolností rozpadl na jednotlivé části, z čehož...