Problém fonologie chetitských okluziv z pohledu současné lingvistiky

Abstract

Tato práce se zabývá laryngální fonologií, ozvlástě laryngálním realizmem, novým přístupem k reprezentaci rysů, který rozlišuje strukturně dvojí kontrast jazyků na jazyky s distinkcí znělosti (čeština, 3 španělština) a jazyky s distinkcí aspirace (němčina). Laryngální realizmus je pro účely vysvětlení laryngálních kontrastů v jazycích se dvěma sériemi okluziv mnohem vhodnější než tradiční přístup. Další část disertace se zabývá termínem fortis a lenis. Tyto termíny jsou sporné, jelikož lingvisté se dosud neshodli na jejich definici a platnosti. Je možné, že tento fonetický jev by mohl být důsledkem zvýraznění sekundárních korelátů hlásek v případě, že primární koreláty jsou oslabené. Poslední část této práce se pokouší přispět do k dlouhodobému problému chetitské fonologie: fonemické opozici dvojí série okluziv.

The thesis deals with laryngeal phonology, especially laryngeal realism, an new approach to feature representation which distinguishes structurally tho-way contrasts of "voice" languages (Czech, Spenish) from those of "aspiration" languages (German). Laryngeal realism is the better 4 way of accounting for the laryngeal contrasts in languages with two series of obstruents than traditional approach. The next part of dissertation deals with the the terms fortis and lenis. These terms are controversial, as linguists disagree about their definition and their validity. It is argued that it is a phonetic phenomenon which could emerges when the primary correlates of speech sounds are suppressed and the second correlates are enhanced. The last part of this work is an attempt to contribute to the explanation of the longstanding issue of the Hittite phonology a phonemic opposition between two series of stops.