Le mythe dans la tragédie classique et en prose des symbolistes

Abstract

Résumé práce v češtině Tato práce se zabývá fenoménem mýtu ve francouzské literatuře, jmenovitě ve francouzském klasicismu a symbolismu. Konkrétně se pak věnuje dílům Phèdre od Jeana Racina a Thésée od André Gidea. Mezi hlavní cíle práce patří analýza toho, jak představitelé těchto dvou literárních směrů používají mýtus ve svých dílech, co tím chtějí vyjádřit a proč to vůbec dělají. Dalším cílem této práce bylo porovnat, jak se tato literární verze mýtu liší od jeho původní podoby. Aby bylo možné odpovědět na tyto otázky, bylo nutné vymezit jak pojem mýtus, tak pojmy symbol, alegorie, metafora a archetyp. První kapitola se tedy věnuje definici, vymezení a struktuře mýtu v obecném slova smyslu, ale také jeho různým druhům. Prvním z těchto druhů byly mýty a náboženství lidí ze starší i z mladší doby kamenné, na kterých jsme ukázali počátky mýtu v lidské kultuře a také to, jak mýtus vypadá v praxi. Druhý z těchto druhů, které jsme zkoumali, je mýtus Řeků. Ten byl pro naši analýzu nejdůležitější, neboť jak Racine, tak Gide se ve svých dílech věnují právě řeckému typu mýtu. V této podkapitole je také popsán zlom v chápání slova mýtus - původní význam, dle kterého byl mýtus chápán jako něco veskrze pravdivého a posvátného, pozbývá své vážnosti a je vzdělanou společností napříště chápán jako něco neuvěřitelného,...

This thesis deals with how a myth is approached and treated by two different literary movements, namely the classicism and the symbolism. The main aim of this thesis is to compare the shift of meaning and function of the myth in its literary renditions. The works on which we will try to demonstrate these differences are Phèdre by Jean Racine as for the classical movement, and Thésée by André Gide as for the symbolist movement. The thesis poses questions regarding the purpose of these respective literary interpretations and centres around the hypothesis that the classical work focuses on inspiring terror and pity, while the myth as treated by the symbolists seems to serve rather as a dialogue with oneself. Moreover, symbolists perceive the myth's archetypal content to be more suitable in expressing the essential, in accordance with the philosophy of Arthur Schopenhauer, while the classical period is much more preoccupied with Antiquity and follows strictly the rules as established in Aristotle's Poetics. The theoretical part of the thesis concentrates on the definition and delimitation of the keywords, as well as describing the different kinds of myths. It also gives a brief outline of the respective literary movements. The analytical part deals with what the authors wanted to express through the...