Christian Morgenstern v českých překladech

Abstract

There have been many translations of Christian Morgenstern's work and, in particular, of his "Galgenlieder" into Czech. The first translations appeared in magazines in the interwar period. "Palmström", translated by Ludvík Kundera (born 1920), was the first Czech translation of an entire collection of Morgenstern's poems. This book was published in 1944 in samizdat. Another samizdat version of "Palmström" appeared in 1951, translated by Egon Bondy (born Zbyněk Fišer, 1930 - 2007). The 1950's saw more translations of Morgenstern into Czech: by Josef Hiršal (1920 - 2003), Bohumila Grögerová (born 1921). These translations appeared in 1958, 1964, 1965 and 1971 and selections from them were published even afterwards. Translations by Emanuel Frynta (1923 - 1975) from the same period were included in the "Moudří blázni" anthology. Rudolf Havel (1920 - 1993) made his translations of Morgenstern in the 1970's and 1980's. They were published posthumously in 1996. The aim of the present thesis is to examine the translation methods of the individual translators. It looks at 7 Poems ("Galgenbruder Frühlingslied", "Drei Hasen", "Die weggeworfene Flinte", "Die Brille", "Das Fest des Wüstlings", "Der Ginganz", "Der Mond") and their Czech translations. Analysis of both translations by Egon Bondy shows substantial...

České překlady Ch. Morgensterna jsou velmi různorodé - stejně jako jednotlivé šibeniční básně. Při analýze jsem se věnovala rozboru překladů od pěti českých překladatelů, jejichž dílo se nám dochovalo i v knižní podobě, a proto je čtenářsky stále aktuální. Jejich překlady Morgensterna byly inspirací pro další české umělce Staly se součástí divadelních a kabaretních představení a textů písní. V neposlední řadě ovlivnily původní tvorbu nejen představených překladatelů, ale i dalších českých spisovatelů. Největší soubor překladů Morgensternových šibeničních básní vytvořila překladatelská dvojice Josefa Hiršala a Bohumily Grögerové. Knižně bylo vydáno více než 250 jejich překladů šibeničních básní a dalších groteskních textů. Při překládání interpretovali Morgensternovy šibeniční básně v kontextu moderního evropského umění 20. století. Možným důsledkem této překladatelské interpretace je zdůraznění expresivnosti šibeničních básní a v nich naznačené absurdity nebo iracionálnosti. Na pěti ze sedmi analyzovaných překladů vedly stylistické posuny k posunu celkového vyznění básně, překlady však byly (až na drobné odchylky) věrné metrickému i rýmovému schématu. Druhý největší soubor překladů (celkem 99) pochází od "utajeného překladatele" Rudolfa Havla. Tři analyzované překlady byly věrné konotativnímu i...