Essays on Macroeconomic Policies and Family Economics

Abstract

English In a real economy, decisions on investments in the human capital of children are made by families rather than by atomistic parents as is typically assumed in the literature. The first chapter of this dissertation incorporates family formation into an otherwise standard dynastic framework with human capital accumulation. The study finds that accounting for differences in taxation and education policies between the U.S. and 10 OECD countries is sufficient to replicate cross-country variations in the degree of assortative matching and its positive correlation with the intergenerational persistence of earnings. Positive assortative matching is crucial to a model's ability to generate realistic levels of the intergenerational earnings correlations observed in the data. In the second chapter, I develop a simple dynastic model in the style of Barro and Becker (1989), with endogenous fertility and human capital accumulation, to quantify the optimal progressivity of higher education subsidies. I find that the optimal policy is characterised by a higher degree of progressivity than current U.S. education subsidies. Additionally, the relations between the degree of progressivity of education policies and welfare/ population growth are hump-/ U- shaped...

Czech V reálných rozhodnutích o investování do lidského kapitálu dětí je rozhodnutí častěji činěno rodinami nežli atomárními rodiči, jak se obvykle předpokládá v literatuře. První kapitola disertace zahrnuje formování rodiny do jinak standardního rodového frameworku s akumulací lidského kapitálu. Studie zjišťuje, že započtení rozdílů ve zdanění a politikách vzdělávání mezi USA a 10 zeměmi OECD je postačující k replikování variability asortativní shody a pozitivní korelace s persistencí mezigeneračních výdělků napříč zeměmi. Pozitivní asortativní shody jsou klíčové pro schopnost modelu generovat realistické úrovně korelace výnosů napříč generacemi, které jsou pozorovány v datech. V druhé kapitole vytvářím jednoduchý dynastický model s endogenní plodností a akumulací lidského kapitálu, podobný Barro a Becker modelům, za účelem kvantifikace optimální progresivity dotací vyššího vzdělání. Zjišťuji, že optimální dotace jsou progresivnější než současném dotace v USA. Zároveň ukazuji, že růst blahobytu s růstem progresivity dotací nejdříve roste a pak klesá, zatímco růst populace s růstem progresivity dotací nejdříve klesá a pak roste. Přestože předpoklad endogenní plodnosti je kvantitativně důležitý, různorodost plodnosti je ...