Mistr Budňanského oltáře a kontext dílenského provozu konce 15. století v Čechách

Abstract

The Master of the Budnany Altarpiece (in other circumstances also called Master of the Vejprnice Altarpiece) appears to be a painting workshop operating in the 1590s, probably in Prague or hypothetically in Cheb (Eger). It is a construct created by art historians on the basis of a group of surviving works that show significant stylistic similarities. It includes three torsionally preserved painted altarpieces. These are the Budňany altarpiece, the Pruhonice altarpiece and the altarpiece of the Knights of the Cross monastery. Mostly these are works of lower quality, which, according to current interpretation, illustrate the average production of Prague workshops at the end of the 15th century. Stylistically, they are strongly derived from the production of the Nuremberg Painting Centre, but also, allegedly, from the problematically defined contemporary "court" painting in Prague. The so-called "Vejprnice panel", originally the main part of another painted altarpiece, was also included in the group for a time because of its stylistic affinity, which transformed the naming of the anonymous workshop master. The author of this conception was Jaroslav Pešina, who was by far the most active on the subject, most recently in 1978, and this thesis thus partly polemics with his conclusions. The content of this thesis...

Mistr Budňanského oltáře (za jiných okolností pojmenován také Mistr Vejprnického oltáře), se jeví jako malířská dílna působící v 90. letech 15. st. nejspíše v Praze či hypoteticky v Chebu. Jde o konstrukt vytvořený historiky umění na základě skupiny dochovaných děl, která vykazují výrazné stylové podobnosti. Ta zahrnuje tři torzálně dochované malované oltářní retábly. Jde o Budňanský oltář, Průhonický oltář a oltář křižovnického kláštera. Převážně se jedná o díla nižší kvality, která dle dosavadní interpretace ilustrují průměrnou produkci pražských dílen na konci 15. st. Stylově jsou výrazně odvozeny od produkce norimberského malířského centra, ovšem údajně také od problematicky definovaného soudobého "dvorského" malířství v Praze. Do souboru byla také po určitou dobu řazena pro stylovou příbuznost tzv. Vejprnická deska, původně střed jiného malovaného oltáře, což proměnilo pojmenování anonymního mistra dílny. Autorem této koncepce byl Jaroslav Pešina, který se tématu věnoval zdaleka nejvíce, naposledy v roce 1978, a tato práce tak částečně polemizuje především s jeho závěry. Obsahem práce je komplexní monografické zhodnocení skupiny děl a jejich vzájemných vztahů včetně kritické revize předchozích badatelských příspěvků, což má pomoct rehabilitovat zájem o tuto pozoruhodnou, avšak opomíjenou skupinu děl....