Reflections of the deleuzian "time-image" in the films of Andrei Tarkovsky and of Alain Resnais

Abstract

During the twentieth century, cinematography matured into an independent and potent form of art. Film as a sequence of images caught in continuity presents a unique tool of capturing time; it allows the viewer to observe the manipulation of temporal and of spatial values, which before was not possible in the arts. Furthermore, the technical and aesthetic conceptualization of cinematography was evolutionarily developing during its short history and, according to Deleuze, saw a major break after Citizen Kane (1941)and most forcefully following the Second World War. This break resulted in the emergence of the so-called 'time-image', which in its essence reveals a radical alienation of the individual in contemporary society, but seeks to establish a new philosophy of space and time in a disorientated post-war world. The present analyses of the films chosen in this project aimed at revealing the new realities created by our two chosen film-makers. These realities echo the complexity and ambiguity of the contemporary individuality; these are the realities of a post-war subjectivity, one that is at one stroke both questioned and fragmented. Both Alain Resnais and Andrei Tarkovsky, whose bodies of work were conditioned by the emergence of a new post-modern consciousness, created a new cinematic style and also...

Cílem této práce bylo rozebrat filmy vybraných režisérů (Andrej Tarkovský, Alain Resnais) na základě filozofických úvah francouzského filozofa - Gillese Deleuze. Ve své knize "Film: Obraz-pohyb a Obraz-čas" zmíněný filozof vypracoval komplikovaný systém klasifikace kinematografických dílů a obrazů. Deleuze udává, že vývoj kinematografie prošel dramatickou změnou v poválečné době, kdy došlo ke zhroucení klasického schématu obrazu-pohybu. V důsledku totálního kolapsu konvenčních narativních metod a kolapsu předválečné individuality, poválečná kinematografická scéna, zejména v Evropě, zaznamenala vznik "obrazu-času". Táto práce se zaměřuje na analýzu uměleckých dílů v rámci "obrazu-času" a zkoumá způsoby, které umožnily vybraným režisérům realizovat netradiční a často kontroverzní pochopení světa. V části "Introduction" je uvedeno krátké shrnutí dějin filmové teorie a také stručný přehled knihy "Film: Obraz-pohyb a Obraz-čas". Vysvětluji, proč táto kniha nabízí širší a zajímavější přistup ke zkoumání filmového díla. V první kapitole rozebírám postavení filmu ve filozofii G. Deleuza, zapojení filmu do filozofického a estetického systému, ve kterým film je zbaven representativní funkce a vystupuje jako událost - "event". Nabízím přehled základních vlastností "obrazu-času". Druhá kapitola je věnována ruskému...