Typologie kontextů substantivních frází s neurčitým determinátorem nějaký

Abstract

Abstrakt. V této práci předkládáme kvantitativní analýzu jmenných frází (NPs) determinovaných neurčitým zájmenem nějaký. Analyzovaný materiál je beletristického charakteru z let 1999-2019 z korpusu SYN2020. Celkem bylo analyzováno 500 výskytů indefinita. Pro anotaci jsme užili navrženou teorii "licencorů" - výrazů, na nichž je indefinitum referenčně závislé. Konceptuálně se řídíme teorií závislých indefinit (Farkas 1997). Cílem práce je dle licencí kategorizovat dané výskyty. Poměr explicitně vyjádřených licencí ku implicitním je přibližně 2:1 (339:152), a tedy je více výskytů, kde má užití nějaký explicitně vyjádřený licencor. Při anotaci jsme postupovali od určování základních gramatických kategorií (číslo, pád apod.) až po typ specificity - dosahovou a epistémickou, proživatele epistémické specificity a finálního určení typu licence. Zásadní roli pro licence hraje pragmatika, přičemž rozlišujeme tři její mody: ignoranci, indiferenci a irelevanci. Jako poslední podtyp pragmatiky navrhujeme I3 pro případy, kdy nelze jednoznačně rozhodnout mezi předchozími třemi nebo kdy lze takový příklad interpretovat na základě všech tří. Mezi navržené licence patři EPIST - epistémická modalita, ROOT - na základě tzv. root modality (okolnostní), FUT - na základě slovesa s futurálním významem, COMP - pro srovnávací...

Abstract. The thesis presents a quantitative analysis of noun phrases (NPs) determined by the Czech indefinite nějaký. The analyzed material is fiction published from 1999-2019 from SYN2020 corpus. In total, 500 occurrences of indefinites were analyzed. For annotation we used the proposed theory of "licensors" - expressions on which the indefinite is referentially dependent. Conceptually, we follow the theory of dependent indefinites (Farkas 1997). The aim of this paper is to categorize the selected occurrences according to the proposed licenses. We have found out that the ratio of explicit to implicit licenses is approximately 2:1 (339:152), thus there are more occurrences where the usage has an explicit licensor. In the annotation we proceeded from determining the basic grammatical categories (number, case, etc.) to the type of specificity - scopal and epistemic, to the person who experiences such epistemic specificity, and to the final determination of the type of license. As for pragmatics, which plays a crucial role in licensing, we distinguish three modes: ignorance, indifference and irrelevance. As a final subtype of pragmatics, we use the label I3 for cases where no clear choice between the previous three can be made, or where such occurrence can be interpreted on the basis of all three. The...