Rozvoj učební autonomie jako osobnostní kvality (se zaměřením na výuku cizích jazyků)

Abstract

Současná doba klade velké nároky na žáky, ale i na lidi, kteří už dávno opustili školní lavice. Neustálý rozvoj moderních technologií a z něj vyplývající nové možnosti pro jednotlivce, firmy a různé další instituce s sebou nese zvyšující se nároky na vědění, dovednosti-klíčové kompetence jako jsou například odpovědnost, spolehlivost, myšlení a učení, řešení problémů a tvořivost, samostatnost a výkonnost, komunikace a spolupráce, zdůvodňování a hodnocení apod. Jen malá část obyvatel rozvinutých zemí si může dovolit neučit se novým věcem a využívat znalosti ze školy a následně jen z praxe. Požadavky školy, trhu práce, strach ze ztráty zaměstnání , ale i činnosti ve volném čase jsou silnými motivy pro další sebevzdělávání. Práce zaujímá v žebříčku hodnot vysokou příčku a má zásadní vliv na vnímání naší identity a společenského postavení. Mezinárodní organizace (OECD, UNESCO aj.) si tuto novou realitu uvědomily a změnily požadavek celoživotního vzdělávání na požadavek celoživotního učení (lifelong learning). V Helsinkách vychází od roku 1997 specializovaný časopis Lifelong Learning in Europe. Mluví se o učící se společnosti. Jedinec je nucen několikrát za život změnit svou kvalifikaci, jsme společnost, která se učí celý život.