Genderově situované vyprávění v prózách Milady Součkové

Abstract

Tato bakalářská práce představuje interpretaci dvou próz Milady Součkové, Amor a Psyché (1937) a Bel canto (1944), a s oporou v přístupech feministické a queer naratologie teoretičky Susan Lanser zkoumá identitu vypravěčů a postav ve vztahu k jejich situovanosti. Teoretická část je do určité míry autonomní, a kromě pojetí Susan Lanser se věnuje i pojmu free indirect discourse (FID) jakožto typu vyjádření řeči příznačnému pro díla Milady Součkové, a figuře mise en abyme, která v jistém ohledu obě díla charakterizuje. Jádro interpretační části se zaměřuje na pozici vypravěčů, jejich ambivalentní charakter, transgresivní chování a vztah k postavám. Vypravěči i postavy próz unikají jednoznačnému uchopení, mluví přes sebe a splývají pod jediným jménem či se rozdvojují. Obě díla navíc představují genderově definovaný obraz avantgardního umělce. Práce tak ve zvolených prózách zkoumá spojení genderu, sexuality a avantgardnosti. Klíčová slova Milada Součková, Amor a Psyché, Bel canto, feministická naratologie, queer naratologie, Susan Lanser, free indirect discourse, mise en abyme

Drawing on Susan Lanser's approaches in queer and feminist narratology, this bachelor's thesis introduces the interpretation of two works of fiction by Milada Součková - Amor and Psyche (1937) and Bel canto (1944). Its primary subject of enquiry is that of identity in its relation to situatedness. The Theoretical Section functions to an extent as a standalone piece of analysis and besides Lanser's theoretical considerations it develops the notion of free indirect discourse (FID), a mode of expression characteristic of Součková's work. The Section further considers the mise en abyme technique, viewing it as a distinctive feature of the two studied works. The position of the narrators and their transgressive behaviour, the ambivalence of their personal attributes and finally their relations vis-à-vis other literary characters form the core of the subsequent Interpretation Section. Babbling voices at once blending under a single alias and then splitting again ensure that both the characters and the narrators continually succeed to evade unambiguous apprehension. Moreover, both studied works present the image of an avant-garde artist that is defined along gender lines. In the context of the chosen fiction, this thesis thus explores the linkages between gender, sexuality and avant-garde. Key words...