Zobrazit minimální záznam

Þorr's voyage to Geirrøðr
dc.contributor.advisorStarý, Jiří
dc.creatorKozák, Jan
dc.date.accessioned2017-04-10T11:08:49Z
dc.date.available2017-04-10T11:08:49Z
dc.date.issued2008
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/14985
dc.description.abstractThe thesis analyzes eight versions of a narrative of thórr's journey to the dwelling place of thurs (giant) Geirrodr. These variant versions are preserved in several distinct genres and come down from different ages - the oldest is a scaldic poem from the time before the christianization of Scandinavia (10th century) whereas the other versions are written down by Christian Icelander Snorri Sturluson and Danish chronicler Saxo Grammaticus (both 13th c.). The youngest version is a fairy-tale short story from 15th c. The fact of diachronic and genre variation is used to track and analyze the changes of an originally religious narrative after the christianization, i.e. after the dissolution of the original pagan symbolic universe into the medieval (or even post-medieval) one. Although the basic pattern of the story and the names of the protagonists are preserved quite well (in respect to the time span and indirect transmission), the meaning and genre setting of the story is significantly altered: in the case of Saxo Grammaticus into euhemerized pseudohistory and in the case of 15th century short story into fairy-tale loosely connected to historical king Ólafr Tryggvason. This observation illustrate and confirm the process of demythization of pagan myths and show two genres where those myths are to be "stored"...en_US
dc.description.abstractPráce rozebírá osm verzí narativu o thórově výpravě do sídla thursa (obra) Geirroda. Tyto variantní verze náleží do různých žánrů a jsou datovány do různých dob - nejstarší je skaldská báseň z doby před christianizací Skandinávie (10. stol.), zatímco další verze byly zapsány křesťanským Islanďanem Snorrim Sturlusonem a dánským kronikářem Saxonem Grammatikem (oba 13. stol.). Nejmladší verze je pohádkový příběh z 15. stol. Variace mezi žánry a různými dobami je v práci využita ke sledování a analýze změn, které postihly původně náboženský narativ po konverzi ke křesťanství, tj. poté, co zaniklo původní pohanské symbolické univerzum a bylo nahrazeno středověkým. Ačkoliv zůstala základní struktura příběhu a jména protagonistů uchována celkem věrně (s ohledem na časový rozptyl a nepřímý přenos), smysl a žánrové zařazení příběhu se signifikantně proměnilo: v případě Saxona Grammatika do euhemerizované pseudohistorie a v případě příběhu z 15. stol. do pohádkového vyprávění jen volně svázaného s postavou historického krále Ólafa Tryggvasona. Toto pozorování ilustruje a potvrzuje proces demytizace pohanských mýtů a ukazuje dva žánry, v nichž budou mýty "uloženy" pro středověké obecenstvo: v pohádkách a v pseudohistorických národních počátcích sepsaných ranými kronikáři.cs_CZ
dc.languageČeštinacs_CZ
dc.language.isocs_CZ
dc.publisherUniverzita Karlova, Filozofická fakultacs_CZ
dc.titleÞórova výprava ke Geirrøðovi (aneb paradigma cesty þórovského hrdiny do Jiného světa)cs_CZ
dc.typediplomová prácecs_CZ
dcterms.created2008
dcterms.dateAccepted2008-05-29
dc.description.departmentInstitute of Philosophy and Religious Studiesen_US
dc.description.departmentÚstav filosofie a religionistikycs_CZ
dc.description.facultyFilozofická fakultacs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Artsen_US
dc.identifier.repId59886
dc.title.translatedÞorr's voyage to Geirrøðren_US
dc.contributor.refereeAntalík, Dalibor
dc.identifier.aleph001120783
thesis.degree.nameMgr.
thesis.degree.levelmagisterskécs_CZ
thesis.degree.disciplineLatin Studies - Religious Studiesen_US
thesis.degree.disciplineLatina - Religionistikacs_CZ
thesis.degree.programHumanitní studiacs_CZ
thesis.degree.programHumanitiesen_US
uk.thesis.typediplomová prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFilozofická fakulta::Ústav filosofie a religionistikycs_CZ
uk.taxonomy.organization-enFaculty of Arts::Institute of Philosophy and Religious Studiesen_US
uk.faculty-name.csFilozofická fakultacs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Artsen_US
uk.faculty-abbr.csFFcs_CZ
uk.degree-discipline.csLatina - Religionistikacs_CZ
uk.degree-discipline.enLatin Studies - Religious Studiesen_US
uk.degree-program.csHumanitní studiacs_CZ
uk.degree-program.enHumanitiesen_US
thesis.grade.csVýborněcs_CZ
thesis.grade.enExcellenten_US
uk.abstract.csPráce rozebírá osm verzí narativu o thórově výpravě do sídla thursa (obra) Geirroda. Tyto variantní verze náleží do různých žánrů a jsou datovány do různých dob - nejstarší je skaldská báseň z doby před christianizací Skandinávie (10. stol.), zatímco další verze byly zapsány křesťanským Islanďanem Snorrim Sturlusonem a dánským kronikářem Saxonem Grammatikem (oba 13. stol.). Nejmladší verze je pohádkový příběh z 15. stol. Variace mezi žánry a různými dobami je v práci využita ke sledování a analýze změn, které postihly původně náboženský narativ po konverzi ke křesťanství, tj. poté, co zaniklo původní pohanské symbolické univerzum a bylo nahrazeno středověkým. Ačkoliv zůstala základní struktura příběhu a jména protagonistů uchována celkem věrně (s ohledem na časový rozptyl a nepřímý přenos), smysl a žánrové zařazení příběhu se signifikantně proměnilo: v případě Saxona Grammatika do euhemerizované pseudohistorie a v případě příběhu z 15. stol. do pohádkového vyprávění jen volně svázaného s postavou historického krále Ólafa Tryggvasona. Toto pozorování ilustruje a potvrzuje proces demytizace pohanských mýtů a ukazuje dva žánry, v nichž budou mýty "uloženy" pro středověké obecenstvo: v pohádkách a v pseudohistorických národních počátcích sepsaných ranými kronikáři.cs_CZ
uk.abstract.enThe thesis analyzes eight versions of a narrative of thórr's journey to the dwelling place of thurs (giant) Geirrodr. These variant versions are preserved in several distinct genres and come down from different ages - the oldest is a scaldic poem from the time before the christianization of Scandinavia (10th century) whereas the other versions are written down by Christian Icelander Snorri Sturluson and Danish chronicler Saxo Grammaticus (both 13th c.). The youngest version is a fairy-tale short story from 15th c. The fact of diachronic and genre variation is used to track and analyze the changes of an originally religious narrative after the christianization, i.e. after the dissolution of the original pagan symbolic universe into the medieval (or even post-medieval) one. Although the basic pattern of the story and the names of the protagonists are preserved quite well (in respect to the time span and indirect transmission), the meaning and genre setting of the story is significantly altered: in the case of Saxo Grammaticus into euhemerized pseudohistory and in the case of 15th century short story into fairy-tale loosely connected to historical king Ólafr Tryggvason. This observation illustrate and confirm the process of demythization of pagan myths and show two genres where those myths are to be "stored"...en_US
uk.publication.placePrahacs_CZ
uk.grantorUniverzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav filosofie a religionistikycs_CZ
dc.identifier.lisID990011207830106986


Soubory tohoto záznamu

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

Tento záznam se objevuje v následujících sbírkách

Zobrazit minimální záznam


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV