Sebepoškozování u dospívajících s traumatickým zážitkem

Abstract

Cílem této diplomové práce je zmapovat charakteristiky sebepoškozování včetně jeho významu a vývoje v čase u dospívajících s traumatickým zážitkem v anamnéze. V literárně přehledové části je nejdříve přiblíženo vývojové období dospívání a jeho rizika pro rozvoj sebepoškozování. Dále je popsána problematika traumatizace, jejího diagnostického zakotvení a jejích neurobiologických dopadů. Následuje kapitola o samotném sebepoškozování, jeho formách, frekvenci, funkcích, etiologii a jeho souvislosti se suicidem. V závěru této části je nastíněna role resilience dospívajícího ve zvládání dopadů traumatu a sebepoškozování. Na to navazuje výzkumný projekt kvalitativního charakteru vedený pod záštitou Dětského krizového centra a zahrnující soubor kazuistik, u kterých byly holisticky zhodnoceny všechny aspekty sebepoškozování a jejich vývoj v čase. Klíčová slova Dospívání; trauma; syndrom CAN; sebepoškozování; suicidum; resilience.

The aim of this thesis is to map self-harm characteristics of adolescents with personal history of traumatic experience including the purpose and development of self-harm over time. First, in the theoretical section of this paper, the developmental stage of adolescence and its risks for engaging in self-harm is portrayed. Then, the topic of trauma, its diagnostic background and neurobiological impact is described, followed by chapter about self-harming itself, its forms, frequencies, functions, etiology and its association with suicide. By the end of this section the role of adolescent resilience in coping with the impact of trauma and self-harm is discussed. The follow up empirical research project of qualitative nature conducted under Dětské krizové centrum includes a set of case studies that were holistically evaluated for all aspects of self- harm and its development over time. Keywords Adolescence; trauma; child abuse neglect; self-harm; suicide; resilience.