Distribuované rozvrhování

Abstract

This thesis deals with distributed meeting scheduling (DMS) with respect to the multiagent system paradigm. The DMS goal is to find an optimal or at least acceptable time slot for the meeting of given subjects. Each subject has its own schedule, partially filled with other events. In distributed environment, this problem is solved by agents that act on behalf of these subjects. The agents know their owner preferences and they try to satisfy them. In this thesis, the existing research on the DMS subject is reviewed in detail, in sight to its consecutions and results. The research works are categorized according to several aspects. The preference formulation is proposed, leading to a proper combination of natural language expressive means with artificial language formality. The preference representation and evaluation is described in Constraint Optimization Problem interpretation, and by means of interval operations. In the latter case, algorithms for solution quality determination and for best solution calculation are of linear complexity. Finally, negotiation protocols are proposed and discussed. Their features guarantee their applicability even in the negotiations of selfish or manipulative agents.

Tato práce se zabývá problematikou označovanou jako distributed meeting scheduling (DMS) z hlediska paradigmatu multiagentních systémů. Cílem DMS je nalézt optimální nebo alespoň možný čas konání schůzky daných subjektů, přičemž každý subjekt má svůj, částečně zaplněný rozvrh. Tento problém je v distribuovaném prostředí řešen pomocí agentů, kteří zastupují jednotlivé subjekty. Agenti znají preference svých vlastníků a snaží se je maximálně naplnit. Tato práce nejprve podrobně rozebírá dosavadní výzkumy na téma DMS, jejich postupy a výsledky, a kategorizuje je podle různých hledisek. Práce dále navrhuje způsob formulace uživatelských preferencí, který vhodně kombinuje výrazové prostředky přirozeného jazyka s formálností jazyka umělého. Jsou předvedeny i způsoby reprezentace a vyhodnocování těchto preferencí, a to nejprve v rámci převodu na Constraint Optimization Problem a následně pomocí operací nad intervaly. Algoritmy určení kvality řešení a nalezení nejlepšího řešení mají v druhém případě lineární složitost. Nakonec jsou navrženy a diskutovány vyjednávací protokoly, jejichž vlastnosti zaručují jejich použitelnost i v případě vyjednávání sobeckých nebo manipulativních agentů.