Programy shovívavosti a soukromoprávní vymáhání kartelového práva

Abstract

Leniency programmes and private enforcement of cartel law The available data suggests that there is an indisputable correlation between the declining attractivity of the leniency programme of the European Commission on the one hand, and the recent boom of private enforcement of cartel law on the other. It seems that in the past few years companies have become demotivated to submit leniency applications, which leads to a lower level of cartel detection and ultimately results in the weakening of both the public and private pillars of cartel law enforcement. This thesis focuses on areas that have not yet been sufficiently clarified by legislation and case-law and that are - when it comes to follow-on proceedings dealing with damages claims, held before national courts - associated with substantial risks for potential leniency applicants: (i) establishing of jurisdiction of national courts in the proceedings on claims for damages caused by anticompetitive conduct, (ii) protection of confidential information within the framework of hybrid settlements with the European Commission and in the proceedings before national courts, (iii) interpretation and application of presumptions of the existence and amount of harm caused by anticompetitive conduct and (iv) determination of the amount of harm caused by...

Programy shovívavosti a soukromoprávní vymáhání kartelového práva Z dostupných dat lze vysledovat nezpochybnitelnou korelaci mezi snižující se atraktivitou programu shovívavosti Evropské komise a recentním zintenzivněním soukromoprávního vymáhání kartelového práva. Zdá se, že v posledních letech dochází k demotivaci podniků podávat žádosti o shovívavost a tím i k redukci úspěšnosti v odhalování kartelů, což v konečném důsledku oslabuje soukromoprávní i veřejnoprávní větev vymáhání kartelového práva. Práce se zaměřuje na průzkum oblastí, jež doposud v legislativě a soudní praxi nebyly vyjasněny a ve vztahu k následným soudním řízením o žalobách o náhradu škody vedeným před vnitrostátními soudy jsou pro potenciální žadatele o shovívavost spojeny s významnými riziky: (i) určování příslušnosti národních soudů v řízeních o žalobách o náhradu škody způsobené protisoutěžním jednáním, (ii) ochranu důvěrných informací v rámci hybridních narovnání s Evropskou komisí a v řízeních před národními soudy, (iii) výklad a aplikaci domněnek o existenci a výši škody způsobené protisoutěžním jednáním a (iv) stanovování výše škody způsobené protisoutěžním jednáním odhadem soudu. Z analýzy vyplývá, že se podniky čelící "follow-on" žalobám aktuálně musí vyrovnávat se značnou právní nejistotou prakticky v každé fázi...